GEEK CAMP-(SMTV)

20. Cesta z tábora 1/2

~Nikolas~
Ta Nela mě tak štve, ale nejvíc mi asi vadí že chodí s Honzou a ze mi to neřekli dřív. Honzovi jsem napsal ať se před odjezdem za mnou ještě staví. To taky udělal.
Ho: co si potřeboval
Ni: promluvit si ohledně Neli
Ho: no to M bylo jasný, ale o čem konkrétně
Ni: můžu se na něco zeptat?
Ho: můžeš, ale má odpověď je: ne ještě jsme spolu nespali
Ni: to je hrozný jak dobre me znáš 😅
Ho: hmmm😅
Ni: promiň
Ho: za co?
Ni: za to jak jsem se zachoval, když Nela řekla že spolu chodíte
Ho: to je v pohodě, je to tak trochu i naše chyby, měli jsme ti to říct dřív
Ni: to měli, jak dlouho už spolu chodíte?
Ho: 3 měsíce
Ni: cože? Tolik? Se divím že jste spolu ještě neskončili v posteli
Ho: Nela to nechtěla, a já ji respektoval. Rekla že až ti to řekne tak že až potom
Ni: ty si teď celej natesenej, co?
Ho: jak to myslíš?
Ni: no Nela mi to uz řekla, takze si myslim že až bude příležitost tak to uděláte
Ho: ano, ty uz to vlasne víš 😏
Ni: ale zase se uklidníme, pořád to je moje sestra
Ho: jo sorry
Ni: hele, me nebude vadit když spolu budete spát, jen ji hlavně neudelej dítě
Ho: neboj já nejsem jako ty😅
Ni: hahaha😅

~Maty~
Ja i Lucka už máme zabalené věci, a už jen čekáme až nám vedoucí řeknou a mi budeme moct si jít sednou do autobusu.
M: máš zabalenej i ten merch co jsme vyhráli
L: jo, mám
M: když už jsme u toho merche, tak tady máš mikinu a Kulicha od mého merche
L: jeee, děkuji zlato. To si nemusel
M: musel zlato, musel
L: ale já pro tebe nic nemám
M: mě stačí to, že tu pro mě jsi
L: mě by to stačilo taky
M: ne já ti tady prostě dál můj merch, a ty si ho okamžitě dej do kufru ať ho tu nezapomeneš
L: vždyť už ho uklízím

V-K: nasedat, odjíždíme. Pojďte vy dva hrdličky
L: ty aby sis nerypnul co
V-K: vždyť mě znáš
L: hmmm, a až moc dobře
M: ehmm
L: Ježiš ty si pako
V-K: pane bože Matteme
M: no coo?
L: ty si fakt pako, ale i tak tě miluju
M: já tebe taky
Pak jsem ji políbil
V-K: No tak ja radši půjdu říct ostatní že už můžou jít už do autobusu
M: ty dělá jako by jsi nikdy žádnou holku nepolíbil
L: jo no, přitom máš doma přítelkyni která je v 7. měsíci těhotenství
M: cože? Ty budeš táta, že ses nezmínil
V-K: nebyl čas
L: 😂
V-K: Lucie, tobě zase hráblo😂
L: ne jen přesně to samý jsem řekla Matymu, když mi řekl něco ve smyslu, proč jsem mu neřekla že jsi můj bratranec 😅
M: jestli vy nebudete rodina😅
V-K,L:😂😂
V-K: tak já jdu ostatním říct že odjíždíme, hlavně tu nic důležitého i ne nějak extra důležitého nezapomeňte
M: neboj, Lucku mám tak můžu jít
V-K: zklidni se
M: rozkaz mami
L: být tebou tak ho moc nestvu
M: Okay

***

Uz jsme asi tak v polovině cesty autobusem a právě s Luckou posloucháme playlist mých písniček co jsem ji stáhl do jejího mobilu. Najednou si Lucka dala hlavu na moje rameno.
M: neusneš doufám
L: proč bych usínala
M: tak já nevím, dala sis hlavu a moje rameno
L: a to znamená že chci spát? To si ji tam prostě nemůže položit jen tak?
M: nooo u tebe to znamená že chceš spát. Můžeš ja ti to nezakazuju
L: takže když usnu tak ti to nebude vadit
M: jak by mi to mohlo vadit, ale co děláš v noci že si tak unavená
L: já bych řekla že ty moc dobře víš co v noci dělám
M: právě že vím, a tak mi nebude vadit když usneš
L: dobře ale já rozhodně spát nebudu, chci si totiž užít každou chvilku kterou s tebou budu moct zažít než já odjedu k Annie a ty k sobě domů a už se nikdy neuvidíme 😔
Pak už jen sklopila hlavu dolů k nohám
M: co to říkáš, vždyť existují mobily, takže si můžeme kdykoliv napsat a sejít se
Já jsem potom hytil její bradu mezi palec a ukazováček a tím ji zvedl pohled od nohou ke mně. Pak už jsem ji jen dál lehký polibek, a ona si zase položila hlavu na moje rameno.

Bylo to hrozně roztomilí, a tak jsem nás vyfotil a dal si tu fotku na tapetu. Samozřejmě jsem ji nezapomněl poslat i Lucce.

Po asi další čtvrt hodině nám Kuba ohlásil že budeme vystupovat. Já se snažil probudit Lucku, ale marně
M: Kubo asi máme problém
V-K: jakej?
M: Lucka usnula a nechce se probudit
V-K: to je klasika, uděláme to tak že já vám vezmu věci a ty ji vezmeš do náručí
M: a co tvoje věci?
V-K: já mám jen batoh, takže to všechno poberu
M: dobře no
V-K: tak ji vem a pojď ať nám neujede ten vlak
M: vždyť už jdu

Pak už jsem i s Luckou v náručí došel na naše nástupiště, a následně nastoupil do vlaku. Ve vlaku jsme si sedli zase na čtyřky vedle sebe, ale tentokrát jsem seděl vedle Lucky kterou jsem posadil k okýnku. Na proti nám si sedl Víťa a Naty, Naty byla samozřejmě u okýnka jako její ségra. A přes uličku si sedli Samo a Annie, a Domča a Áňa. Holky samozřejmě chtěly sedět u okýnka
-----------------------------------------------------------
Tak a konec.

Doufám že se vám tato kapitola líbila.

Při psaní téhle kapitoly jsem si tak trochu začala uvědomovat, že jak v minulé kapitole byla jmenována Vetusova dcera Eliška, tak jsem si uvědomila že by mi do příběhu víc zapadalo kdyby to byl kluk a tak jsem to opravila. Tak že Vetus nakonec nemá dceru Elišku, ale má syna Maxe