Cesta bez konce

7. Město

Někdy odpoledne v dálce zahlédli most, za pár minut k němu dojeli.
Most byl starý a kameny ze kterých byl postavený, už byli popraskané a bylo příliš nebezpečné pod ním projíždět, ovšem nebyla jiná možnost.
Někteří vystoupili z aut a šli se na most podívat. Silnice byla popraskaná a rozježděná. Ze stropu padali kousky kamenů, které se po několika desítkách let začínali drolit.
Rozhodli se, že to risknou, ale museli ze silnice odstranit nějaké obchodní vozíky, kameny a hromadu dalšího šrotu a špíny. Zabralo jim to hodinu a konečně mohli projet. Prvně jeli dvě osobní auta a jako poslední jela dodávka. Jeli postupně tak aby zmenšily riziko, že na ně něco spadne. Morgan, Samantha a Aaron projeli bez problému, za nimi se ale sesypal strop a zůstali na druhé straně sami. Objet ani vyšplhat se to nedalo,  stěny byli kolmé a most byl vysoko.
Přes sesuv se slyšeli, ale neviděli se a ani nemohli projet. Po hodinách co zkoušeli kameny odtáhnout autama a zjistili že to nejde, se už stmívalo a oni už byli příliš ospalí. Rozhodli se, že přespí do rána v autech a ráno něco zkusí vymyslet.
_______________________________________
 

               
                O pár hodin později
_________________________________________

Rozednívalo se a Aaron se probudil, vystoupil z auta a šel se podívat, jak to vypadá. Byl cítit jemný, čerstvý vánek a na obloze teprve vycházelo slunce. Prach už usedl.
Aaron došel k mostu, sesuv byl na tolik silný že by ho zvládli odtáhnout možná tak tankem.
Po pár minutách se z druhé strany ozvalo několik výstřelů. Výstřely probudily Morgana, i Samanthu. Aaron stál vyděšeně u mostu a křičel na druhou stranu mostu, jestli je všechno v pořádku. Nic se ale neozývalo. Po několika hodinách, bylo na druhé straně stále ticho.
Aaron rozhodl, že by měli jet dál.
Jeli tři dny a noci, na noc pokaždé zastavili a spali v autech, jedli jen konzervy, rýži a jídla ze sáčku. Začínal jim docházet benzín, když konečně dojeli k menšímu městu.
Byla u něj cedule:
{ Spása čeká na všechny! }
Ano bylo to, to město co hledali, ale bylo prázdné, prostě opuštěné, nikdo tam nebyl. Projížděli městem a neviděli ani jednoho živáčka.
Město bylo všude vyrabované. Všude byli převrhlé, prázdné regály a naprosté ticho.
Na konci města byla benzínová pumpa. Ani jedna nefungovala, našli tam ale hadici a kanystry. Pokusily se, z nějakých aut odsát benzín. Povedlo se jim získat půl kanystru benzínu, ale to bylo příliš málo, dojeli by sotva o pár kilometrů dál.
Zkusily vysát několik dalších aut, ale marně. Začínalo se stmívat a oni se rozhodli, že přespí v jednom z vyrabovaných obchodů. Zaparkovali auto do krajnice, vypli motor a vystoupili. Z auta vzali spacáky, batohy, jídlo a pití. Nakonec vlezli do nějaké restaurace, vešli do kuchyně a pak do kumbálu na konci velké kuchyně. Odklidily jen to nejhorší  a rozložili si spaní, snědli nějakou konzervu a šli spát. Morgan měl celou noc noční můry. Zdálo se mu o výstřelech co slyšeli ráno. Nemuseli být mrtvý mohli to být varovné vystřely, třeba je pouze zajmuli, nebo tak něco. Určitě je ještě potkáme. K ránu se probudily a slyšeli nějaké hlasité zvuky, přicházející z venku.
Opatrně vylezli z kumbálu a přes okénko v kuchyni viděli nějaké lidi.
Měli mačety, sekery, nože, ale nevypadalo to že by měli nějaké střelné zbraně. Samantha šlápla na střep a ten praskl. Jeden z těch lidí co byli blízko to zaslechl otočil se a všiml si jich. Zakřičel na ostatní a rozběhli se do kuchyně. Morgan, Aaron a Samantha se rychle přesunuli do dveří vedle kuchyně, tam byli schody. Vyběhli po nich až do třetího patra. Na zemi ležela trubka, Morgan ji popadl a běželi dál. Narazily na žebřík, který vedl na střechu. Vylezli po něm na střechu, ale to už na nimi byli ti lidé.
Aaron za nimi rychle zavřel starý poklop, Morgan ho zaseknul trubkou, aby nešel otevřít. To by je mohlo chvíli zdržet. Rozběhli se po střeše, na jedné střeše byl asi dvoumetrový skok a dostali by se na druhou střechu. „Já to ale neskočím.": vykřikla Samantha. Ten poklop dlouho nevydrží. Musíme najít jinou cestu. Byl tam ještě žebřík, ale bylo to dost vysoko. Nakonec se rozhodli slézt po žebříku. Dostali se dolů a rozběhli se někam mezi baráky. Proběhli úzkou uličkou na druhou ulici, k hlavní silnici. Byla tam rozbitá auta a dokonce i jeden vojenský jeep. Doběhli k němu ale byl nefunkční. „Zvládl bych to opravit, ale nemám na to čas ani věci.": řekl Morgan. „Ty jsi byl mechanikem? Kolik ti je?": zeptal se Aaron. Morgan jen přikývl a zamumlal: „Je mi 24.".
„Musíme jít, než si nás všimnou!" vyhrkla Samantha, když si všimla že někdo stojí na střeše a kouká se někam dolů. Všichni tři zase zalezli mezi budovy, naštěstí si jich nevšimli. Došli na kraj města, ale neměli žádné auto. Nemohli odejít bez auta, ani nevěděli kam to vede.
-
Morgan sice věděl že má stále zbraň, jenže potřeboval šetřit náboje a nechtěl aby si jich všimli.

Nakonec jim nezbylo nic jiného a museli jít pěšky.