2

128 5 0
                                    

,,Můžete pohnout? Už chci svoji hůlku." Hnala Jeanne do obchodu pana Ollivandera u kterého si měla koupit svou první hůlku. Nemohla se dočkat a strašně se těšila. Už měla koupené vše jen hůlku ne. Vešla do obchodu s matkou a otcem. Hermiona se od nich oddělila a šla najit své přátelé z Bradavic. V obchodě bylo vše takové staré a hrozne zaprášené, nikoho však neviděla tak se rozhodla zmáčknout zvonek, který stál na pultu. Byl taky celý zaprášený, ale pomohlo to. Jen co zvonek cinkl objevil se tam takový starý pán s bílými vlasy na všechny strany. ,,Dobrý den." Pozdravila Jeanne s úsměvem a starší pan, nejspíše pan Ollivander si ji prohlížel a pak pohlédl i na jeji rodiče které znal už z minulého roku. ,,No vida, mladší Grangerová si také přišla pro hůlku, počkej tady něco tu mám." Odběhl někam do zadní části krámu a Jeanne probliklo v hlavě jak ji může znát. Tuto myšlenku však hned vypustila z hlavy když muž přišel zpět k pultu a s dlouhou krabičkou v ruce. Otevřel ji a vyndal z ní dlouhou hůlku.
,,Jasanové dřevo, žíně Jednorožce, 12¼ palců dlouhá."  Podal ji hůlku a ona s ni hned mávla jak to tenkrát viděla u Hermiony. Nic se vsak nestalo jen se zachvely šuplíky a pan Ollivander zavrtil hlavou a odešel opět někam dozadu. Přišel opět s krabičkou ze které vyndal hůlku.
Opět se nic nedělo. Až po několika dalších zkoušení hůlek se konečně našla ta pravá. ,,Třešňové dřevo, žíně Jednorožce, 13 palců dlouhá, ohebná." Jeanne si jí vzala do ruky a mávla s ní a v tu ránu se kolem ní rozletěly červené jiskry a na konečkách prstů pocítila teplo. ,,To je ona!" Zaradoval se Ollivander a Jeanne byla také nadšená.

Zaplatila mu za hůlku a vydala se do Krucánků a Kaňourů kde se měla nacházet Hermiona s jejími přáteli. Stala tam s černovlasým chlapcem, který měl na nose brýle a zrzavým chlapcem, který měl po tváři zas samé pihy. Oba byli ušpiněný od sazí. Jejich rodiče si tam začali povídat s jednim zrzavým pánem. Nejspíš to bude otec toho hocha se kterým si povídá Hermiona. Jeanne přišla blíž k nim a pozdravila je. ,,Ahoj." ,,Jé kluci tohle je moje mladší sestra a bude taky chodit do Bradavic."
,,Ahoj, já jsem Harry." Pozdravil černovlasý chlapec s brýlemi a potřásl si s Jeanne rukou. ,,A já Ron, těší mě." Potřásla si i se zrzavým chlapcem.  ,,Marie-Jeanne." Usmála se a kluci se na sebe udiveně podívali kvůli jejímu neobvyklému jménu.
,,Moje sestra taky jede do prvního ročníku." Řekl Ron a pohledem se snažil vyhledat jeho mladší sestřičku, která se v tu ránu objevila za ním. ,,Ahoj jsem Marie-Jeanne budem spolu v ročníku." Pozdravila ji Jeanne přátelský. ,,Ginny." Usmála se na ní zrzavá dívenka.

Moc si toho říct nestihli když v tom k nim přišel nějaký kluk s blonďatými ulízlímy vlasy. ,,Slavný  Harry Potter, jen si přijde pro knihy a hned bude v novinách." ,,Nech ho na pokoji." Udělala k němu krok Ginny a chlapec si odfrkl. ,,To je tvá holka Pottere?"  ,,Heh" Jeanne se musela uchechtnout a chlapec svůj pohled přesunul na ni. ,,A ty jsi jako kdo?" Zeptal se, ale v tom k nim přišel starší muž také s blonďatými vlasy ale o hodně delšími. ,,Draco nebav se s mudly." Podíval se povýšeně na Hermionu a Jeanne. Jeanne si vyměnila pohled s Hermionou, protože netušila co to mudla znamená. ,,Lucius Malfoy," představil se jim. ,,Slečna Hermiona Grangerová, Draco mi o vás říkal a vy budete nejspíš její sestra že?" Dival se na ně stálé povýšeně jako kdyby byl něco víc. ,,Hm slyšel jsem o vašich rodičích..." Pohledl na místo kde jejich rodiče stáli. ,,..mudlech."  Ještě jednou si je všechny prohlédl. ,,Pojď Draco, půjdeme." Řekl nakonec a odešel z obchodu. Mladík jehož jméno bylo nejspíše Draco ještě přišel k Harrymu. ,,Uvidíme se ve škole Pottere." A pak pohled přesměrovat na Jeanne, kterou si znova prohlédl a nakonec odešel.

Po cestě domů ji to nedalo a musela se zeptat. ,,Co znamená mudla?" ,,To je označení pro lidi kteří nejsou z kouzelnické rodiny jako my víš." Vysvětlila ji Hermiona. ,,Aha, dobře."

Mudlovská šmejdka... [hp ff]Kde žijí příběhy. Začni objevovat