Už nějaký ten pátek si říkám, že bych se jednoho dne mohla dát na tvorbu grafiky. Pořád ale váhám a zároveň mám pocit, že ještě neumím tvořit natolik, abych se svými výtvory byla spokojená. Navíc jsem si říkala, že covery tady na Wattpadu tvoří snad...
Bývaly momenty, kdy mi dělalo problém se dívat na svítivou modrou, také i velmi tmavý odstín této barvy, a i na bílou; přestože by mi snad ani jinak nevadily.
Nějakou dobu jsem je totiž měla spojené s jednou sociální sítí a konkrétní skupinou na ní existující, kde jsem se zpočátku cítila jak v Jiříkově vidění i naprosté a nekonečné euforií. Bohužel se mi tam po jistém čase začala dít jedna traumatická událost za druhou, až jsem začala na sobě cítit jakési zvláštní psychické stavy, třeba i barevné vizuální vjemy včetně výše zmíněné citlivosti na určité barvy i odstíny.
Samozřejmě jsem po celkem dost zaváháních odtud odešla, ovšem vzpomínky na nepříjemné chvíle zůstaly se mnou, a některé z nich přežívají dodnes – leč i nad nimi bych ráda zvítězila jednou provždy.
A přesto se mi podařilo vytvořit něco v paletě barev, dokonce i podobě některých prvků na oné „bolestivé“ platformě. Nejspíš tomu něco nasvědčuje, ale co?
Každopádně jsem na sebe velmi hrdá, i co se týče výtvoru samotného – jako bych skutečně před sebou viděla ženu ladně tančící s kusem lehké látky za svitu hvězd i měsíce v úplňku. Také mne svým způsobem bavilo jej „vyrábět“.
Ach, jak zvláštní souhry náhod dovedou s určitým časovým odstupem inspirovat ke konkrétnímu výtvoru, sama se tomu právě nestačím divit. :o
Stav: volný
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
