4. kapitola

109 9 8
                                    

Konečně je to tady. KVĚTEN.

Za dva dny jsme měli jet. Byla středa a v pátek pojedeme. Už se hrozně těším.

Středa:

Když jsme přišli do školy, nemluvili jsme o ničem jiném. V hodině nás (mě s Karin) učitelka minimálně třikrát napomenula a Mandy se Sindy taky. Už bylo vidět, že je naštvaná.

Konečně zazvonilo na přestávku.

,, Takže kam vůbec pojedeme? " zeptala se Karin. A je to tady. Zapomněli jsme na tu nejdůležitější věc. Místo kam pojedeme. ,, Ajaj" řekla jsem. ,, Elin, vždyť mi nemáme naplánované žádné místo" řekla Sindy. ,, Já už jsem nad něčím přemýšlela. Mohly bysme jet na tu louku za kterou je les." řekla jsem.

Holky přikývly. ,, To je dobrý nápad, pojedeme tam" řekli...

***

Jednou když jsme byly na vyjížďce, tak jsme s Karin a Mandy objevili krásnou louku a za ní byl les.

***

Čtvrtek:

Když jsem přišla ze školy domů, pomalu jsem se začala chystat.

Mamka mi pořád připomínala, abych si vzala nějaké teplé oblečení. ,, Jo jo mami" řekla jsem, ale vůbec jsem ji nebrala vážně.

Pak jsem zavola holkám, co všechno si berou ony. Dochystám se až zítra...

Když byl večer, šla jsem se najíst. Po jídle jsem se šla vykoupat a pak jsem si šla číst. Moc dlouho mi to nevydrželo, protože mi psaly holky.

Psali jsme si až do půl deváté, než se mi vybil mobil. Pak jsem se vrátila ke čtení. V devět jsem si lehla a usla...

Pátek: (den odjezdu)

Ve škole to bylo úžasný, až na to že minuta ubíhala jako hodina...

Konečně konec. Hurá.

Když jsme došla domů, dobalila jsem se, a rozloučila se s rodiči. Potom jsem šla pro Karin a na zastávce jsme počkali na Mandy a Sindy.

U koní už na nás čekali a dokonce jsme měli i osedlané koně atd...

Už jsme na ně dali jenom taky a samozřejmě jsme vzali i nějaké pamlsky pro koně. Mohli jsme vyjet. Rozloučili jsme se a poděkovali. Mohli jsme vyjet.

Luna byla strašně šťastná, že zase jedeme na nějakou vyjížďku, ale netušila, že tentokrát na tak dlouhou.

Když jsme byli v půlce cesty, zůstali jsme na malém paloučku a tam jsme se rozhodli zůstat, protože už se začínalo stmívat. Bylo to skvělé. Přivázali jsme koně, odsedlali je atd...

Postavili jsme si stany a začali jíst jídlo z domu. Povídali jsme si o různých věcech. Když bylo pozdě, šli jsme si s holkama lehnout...

Když jsme se probudili, sbalili jsme stany a jeli jsme dál. Jeli jsme kolem řeky a tak jsme se v ní schladili. Bylo to skvělé. Příroda, kamarádky a koně. K nezaplacení...

Řekli jsme si, že si dáme závod. Překvapivě jsem vyhrála, ale těsně za mnou byla Mandy s Vanilem a Karin s Ashley. Sindy byla jako poslední, protože měla nejmenšího koně.

Už jsem viděli louku na které jsme měli být,tak jsme k cválali.

Konečně jsme byli tam...


Takže doufám, že se vám tahle část líbila. Byla o něco delší. Omlouvám se za chyby a děkuju že jste si to přečetli. :)
;)

Nebezpečná jízdaKde žijí příběhy. Začni objevovat