(Y/N pov. )
Zřejmě ráno jsem se probrala , hádám že v koupelně podle toho co tu vidím .
Zajímalo by mě kde jsem , ale to asi řešit nebudu , protože teď to hlavní co mě zaujímá je moje hlava , která asi praskne .
Pomalinku jsem se začala zvedat. Sice to byl boj , ale nějak jsem to dala. Došla jsem ke dveřím s tím že je otevřu , ale byly zamčené . "Aishh" vydala jsem ze sebe zvuk a pak jsem zkusila bušit na dveře.
( changbin pov . )
Ráno jsem slyšel nějaké bouchání . Nějak jsem to neřešil prostě jsem se otočil na bok a chtěl spát dál .
Když v tom mi docvaklo že jsem vlastně v hotelu a to co bouchá bude beztak y/n kterou jsem zavřel v koupelně .
Nějakým způsobem jsem vstal a šoupavým krokem jsem došel ke dveřím , které jsem odemkl a otevřel . " dobré ráno " řekl jsem ji a obrátil jsem se zpátky k posteli . " dobré . Proč jsem byla tu a ty sis mohl v klidu spát na posteli ?! " slyšel jsem ten naštvaný tón v jejim hlase , tak jsem se otočil .
" No protože v noci jsi byla až moc ožralá a nevěděla si co děláš , tak jsem tě zamknul sem ať nic nezkoušíš a ja můžu v klidu spát ." Řekl jsem ji klidně a šel jsem si sednout na postel .
( Y/N pov . )
Začala jsem přemýšlet co jsem tak mohla dělat , ale pak jsem to vzdala a šla jsem si sednout též na postel . " No dobre . Tak ja asi pudu už domů " řekla jsem a začala jsem se zvedat , ale on mě stáhnul zpátky na postel . " proč ? Ja myslel že půjdeme spolu " podívala jsem se na něj . " tak jestli chceš jít teda se mnou tak pojď teď , protože mě bolí hlava a chci domů . " řekla jsem nespokojeně a začala jsem se zas zvedat . Obula jsem si boty a pak jsem se na něj podívala a chvilinku čekala jestli jde .
Též se zvednul , obul si boty a bundu a došel ke mě .
Už jsem nic neříkala a prostě jsem vyšla z pokoje .
Po chvíli jsme oba vyšli z hotelu nebo co to je a šli jsme domů . Máme cestu skoro stejnou , tak jsme šli mlčky vedle sebe .
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Takže v první řadě vám chci poděkovat ta 1k . 🎉
Moc si toho vážím .
Ještě se chci omluvit za to že jsem nepokračovala a vlastně pokračuji až teď .
Ale mě už nebavilo psát a nedokázala jsem se k tomu dokopat , ale protože vím jaké to je když se do něčeho začtete a pak je konec a bez konce , tak jsem se rozhodla to nějak dokončit .
