"Tak, co se stalo?" Zeptal se Minho. "Půjdu s vámi do nemocnice. Musím něco vyřešit s Changbinem." Odpověděl jsem a vrátila jsem mu telefon.
Minho přikývl. "Pojdme lidi! Pospěšte si, než se Woojin zblázní!" Zakřičel Minho. Všech 5 mladších chlapců sestoupilo. Měli na sobě pohodlné oblečení. Myslím, že dnes nejdeme do školy. Kdo by ale chtěl? Kdybychom všichni šli, spousta lidí by se mnou začala mluvit . Začnou se mě znovu pokoušet šikanovat. Spěchali jsme do auta, zatímco Woojin a Minho seděli na předních sedadlech. „Jste všichni připoutáni? Dobře. Pojdme se podívat na Changbina !" Woojin jásal. Někteří chlapci se rozveselili a jiní se jen smáli. Seděla jsem mezi Seungminem a Jisungem. Seungmin byl docela normální . Jisung na druhé straně .. byl nahlas. Nevadilo mi to. Jeho chuť na hudbu byla ve skutečnosti docela dobrá. Všichni jsme byli narvaní do auta. Chan si vzal naštěstí větší auto. Všichni jsme byli tak blízko, že se to začalo zahřívat. Seungmin také poslouchal hudbu. Nebylo to tak hlasité jako Jisungova hudba. Ale Seungmin usnul. Jisung se snažila tak těžce tančit. Chtěl přesunout své tělo k hudbě. Stále něco poklepával, aby nemohl tančit. Hyunjin a Jeongin byli před námi. Zatímco jsme byli vzadu. Jeongin ležel na Hyunjinově rameni. Smáli se při nějakém videu. Mohu říct, že jsou opravdu blízko. Byli jako bratři. Myslím, že to jsou, ale ne krevní bratři. Víš? Minho a Woojin chatovali vpředu. Když mluvíme o Changbinovi a jeho problémech nebo cokoli. Nechtěla jsem od nich slyšet. Chtěla jsem to od něj slyšet. Auto bylo plné chvění, ale nebylo to hlasité. Bylo to jen šeptání a smích. Nebylo to příliš hlasité. ,, Prinesl si Changbinovi jídlo?,, Woojin se ohledl na Hyunjina. Hyunjin vypadal vystrašeně. "H-Hyung ... Myslím, že jsem to nechal." Hyunjin koktal.
"Myslíš to vážně ?! Co bude Changbin teď jíst ! Co budeme jíst ?!" Zařval Minho. Hyunjin sklonil hlavu. „Promiň hyung." Hyunjin se omluvil svým hyungům. Woojin si povzdechl. „Minho nezvedej hlas. Je to v pořádku, Hyunjine. Není to tvoje chyba. Zapomněl jsi. Stává se to. Woojin řekl Hyunjinovi.
"Minho, kde je nejbližší jídlo, kde se prodává kuře?" Zeptal se Woojin Minha. "Uvidívam se." Minho si povzdechl a podíval se na svůj telefon. "Nejbližší je 2 bloky od nemocnice." Řekl Minho. „Kolik má hodnocení. Pokud má více než 3 hvězdy, půjdeme. Méně než 3 nedostaneme žádné. Chci jíst dobré kuře." Woojin řekl Minhovi. "Má 4 hvězdy." Řekla Minho. Woojin přikývl. "Tak pojdme. Jaká ulice?" Zeptal se Woojin. "Je to na ulici" XXXXXXXX "." Řekla Minho. Minho napsal adresu a Woojin jel na místo.
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
