Doktor přešel k Changbinovi aby zkontroloval jestli je na tom lip a aby nam řekl co mu vlastně je.
"Changbine, mas par ziomenych Kosti. Zlomené 2 žebra, pohmozděné levé zápěstí, vymknutý kotník a mírný otřes mozku." Podival se na nás doktor a zas pokračoval.,, Ale naštěstí to není zas tak vážné, takže jestli se léčba bude vyvíjet tak jak má, tak by jsi mohl jít za 2 týdny domů." Řekl.,, Promiňte doktore. " Řekl Changbin. "Co se stalo mé matce?" Zeptal se Changbin. Choi se odmlčel. "Uh ... o tom ."
(Changbin POV)
"Uh ... o tom ." Doktor se na mě podíval. Moje srdce kleslo. Věděl jsem, co ma na mysli . Takhle vždy začají. "Ne. Neříkejte mi to , prosím." Můj hlas se zachvěl. "Changbine, tvá matka ... nezvládla to." Moje srdce kleslo. Moje srdce se rozpadlo na malé kousky. Drobné kousky, které se rozbíjí na menší kousky v milisekundě. Není opravdu mrtvá. Správně? Zachránili jsi ji že jo ? Vy jste lékaři. Měli by ji být schopní zachránit. “Začal jsem zvyšovat hlas. „Changbine, udělali jsme všechno, nešlo ji zachrá -“ přerušil jsem ho. "Ale vy jste ji měli zachránit !" Já křičel.
"Uklidním ho." Y / n signalizovala doktorovi.
Choi mlčky opustil místnost.
"Co sakra Y / n?" Požádal jsem ji podrážděně. "Co tím myslíš. Co k čertu?"
Doslova jsi křičel na doktora! "Hádala se zpátky.„No a, budu na ně křičet. "Mohli zachránit moji mámu! „Křičel jsem.“ Mohli! Ale nemohli. Tomu se říká, život Changbine."Řekla mi.
Už jsem byl šílený. Zuřil jsem. Ví vůbec, jak se cítím? Kdo si myslí, že je? Věděl jsem, že je chladná , ale nemyslel jsem, že je až taková . Máma tu byla pro mě jako jediná!
„Víš, co Changbine? Ty si měl aspoň někoho ja ne! Mi řekli rodiče , že jsem největší chyba jejich života,že jsem důvodem proč byli chudí! A proto se mě chtěli co nejdříve zbavit. Dnes mam pořád jizvy co mi před lety vzpusobili. Mí rodiče chápeš! Ale také oni nebyli jediní. Ve škole mě též šikanovali, protože jsem nepocházela z dobré rodiny. Myslíš si, že nevím, jaké je to cítít bolest?! Když si nemyslíš, že nevím, jak se cítí, ale já vím. Celý život. "Y / n skončila."
,, Ne, počkej." Řekl jsem ji. ,, Ne. Nebudu stracet čas na někoho, s kým jsem se dnes setkal. Také nemám ztrátu času na někoho, koho jsem považoval za svého přítele." Popadla věci a odešla.
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Tak je tu další díl.
Chci se omluvit za to že minule nevyšel.
Ale popravdě jsem na to úplně zapomněla.
