(Chtěla jsem vám poděkovat za vaše názory, podporu a že se vám tenhle příběh líbí, vážně strašně moc si toho vážím :) děkuji a určitě budu pokračovat) (teď už jsi užijte příběh)
Minule jste četly:
Dojedl jsem jídlo, nachystal si věci a šel spát.
Mamka řekla že vyjíždíme o půl čtvrté k večeru takže školu ještě stihnu.
Potom jsem usnul.
................................................................................
,,Deku nemůžu uvěřit že se stěhuješ pryč od nás''.
,,neboj Urarako, pořád tu budu chodit do školy'' usmál jsem se.
,,jo to máš pravdu, no tak až přijedeš tak nám hned zavolej!'' ,,jo neboj , ahoj''.
Vyšel jsem ze školy směrem domů.
Vážně se mi tam nechce
Pryč od všechny sice tu pořád budu chodit do školy, ale to není ono
,,Ahoj mami'' začal jsem si zouvat boty.
,,Ahoj zlatíčko, za půl hodiny pro nás přijede Endeavour tak se připrav'' řekla mi potom co si mě všimla.
,,Jo dobře''.
Odešel jsem do svého pokoje.
Šel jsem do koupelny a dal si sprchu.
Kdo ví jestli tam bude mít i on sprchoví kout
Vyšel jsem z koupelny převlékl se, upravil se, zbalil poslední věci a bylo akorát 15:28.
,,Izuku pojď už je tady'' ,,jo už jdu''.
Vyšel jsem z pokoje, obul si boty a s taškami vyšel ven k autu.
Moc jsem jich neměl tak jsem pomohl i mamce.
Venku stálo velké černé auto pomalu to připomínalo limuzínu nebo tak nějak.
Asi budou bohatí
,,Ahoj'' pozdravil mamku.
,,Ahoj! Ty budeš určitě Izuku'' usmál se mím směrem.
V téhle situaci bohužel ano
,,jo, dobrý den'' usměv jsem mu ale neoplatil.
Tašky jsme dali do kufry, sedli si do auta a vyjeli jsme.
,,Tak Izuku řekni mi něco o sobě'' .
,,nevím kde začít'' vážně nemám náladu se z někým bavit.
,,to nevadí určitě se rozmluvíš, určitě si budeš rozumět s mými dětmi''
Co?
,,v-vy máte děti?'' zarazilo mě.
,,Ano Natsuo, Fuyumi, Touya a Shoto'' koukl se na mě do zrcátka.
Shoto? Kde jsem to slyšel?
Shoto! Todoroki! Ten vrah!
,,A-a vaše příjmení je T-todoroki?'' proč koktám?!
,,Ano uhádl jsi, jo a ještě jsem ti chtěl říct o Shotovi, on je adoptovaný tak buď na něj hodný ano?'' řekl vážným výrazem.
J-já a hodný?! To nemyslíš vážně! On mě málem.. musel jsem s ním spát v cele! A proč adoptovali vraha?! Tohle bude divná a možná nebezpečná rodinka, radši si na ně budu dávat pozor
,,dobře'' řekl jsem aby neměl podezření.
,,jo a taky, on byl ve vězení ale včera ho pustili, ale neboj není tak nebezpečný jak se říká''.
Dál už jsme ani jeden spolu nemluvili.
Celou cestu už bylo ticho, když nepočítám mamku.
-------------------------------------------------------
Přijeli jsme na místo a byl tam velký barák s velkou zahradou.
,,Tak Izuku tohle je náš domov, líbí?'' řekla mi mamka.
,,Jo je pěkný''.
Chtěl jsem jít ke kufru a vzít tašky.
,,A Izuku nemusíš se s tím táhnout sám, Shoto pomoz Izukovi a ostatní pomozte nám, jo a Shoto ukaž mu i pokoj''.
Jo co jsem měl čekat
,,Zase se setkáváme brokoličko'' přišel ke mně velice známí hlas.
Hned jak jsem ho uslyšel tak jakoby se mi ruka sama od sebe pohla k jeho tváři, ale bleskovou rychlostí.
A on schytal celkem silnou facku.
C-co sem právě udělal?
J-já to neměl v plánu, ale může si za to sám
,,p-promiň.. ale zasloužil sis to'' poslední slova jsem řekl neslyšně.
Má úplně červené líco.
,,Jo já se ti taky omlouvám asi'' usmál se.
Je to ten stejný Todoroki?
,,ale vyřídím si to s tebou'' uchechtl se.
Jo je
,,Počkej pomůžu ti'' vytrhl mi tašky.
,,Nejsem tak slabí jak si myslíš!''.
,,Já vím'' odpověděl a šel dovnitř, rovnou jsme mířili do nějakého pokoje hádám že mého.
,,Tak tady máš pokoj, za půl hodiny přijď dolů'' řekl a odešel.
Tak tohle je můj pokoj? Není špatný.
Vzal jsem telefon a začal volat do skupiny.
,,ahoj'' pozdravili mě všichni tedy Uraraka, Iida a Kuroki.
,,Ahoj, omlovám se že volám tak pozdě'' ,,ne v pohodě''.
Potom jsme volali dokud mě nezavolali dolů.
,,Tak já už musím jít ahoj'' řekl jsem.
,,Ahoj'' řekli a já zavěsil.
Přišel jsem dolů a tam už čekali všichni členové téhle 'rodiny'.
Posadil jsem se ke stolu a Endeavour začal.
,,Tak určitě víte že k nám přibili další členové rodiny'' představil nás.
,,Tak mi už s Inko někde musíme tak se navzájem představte''.
Hned jak odešli do slova se pustil bělovlasý kluk.
,,Ahoj já jsem Natsuo, tohle je Fuyumi a tohle Shoto, Touya přijde až večer'' řekl a všichni se usmáli, tedy až na Todorokiho který hned odešel.
,,Jeho si nevšímej, je pořád takový'' řekla jediná holka v téhle místnosti.
Nechci být hnusný ale jsem rád že odešel, alespoň s ním nebudu v jedné místnosti, kdo ví co chystá
,,Jestli chceš můžeme třeba ke mně do pokoje a něco podniknout'' řekl Natsuo.
,,Jo to je skvělí nápad, ale asi až zítra jsem unavený'' spíš se musím uklidnit.
,,Jo to asi jsi no, a musíš si i vybalit tak zítra''.
Potom jsem odešel do svého pokoje, byl dole, na druhém patře byla totiž ložnice, obývák atd. taky nechápu
jakože asi by to bylo i v pohodě kdybych já s Todorokim neměli pokoje na konci chodby úplně vzadu jen my dva, a ostatní na druhém konci
Tohle bude peklo
Děkuji za přečtení
Uvidíme se u další kapitoly
Byee <3 (796 slov)
ČTEŠ
tododeku 1- vrah
FanfictionJe možné že bych se zamiloval do vraha? Ne to není možné- I když.. --------------------------------------------------- Toto je první část ze dvou z tohohle příběhu. ---------------------------------------------------------- Šestnácti letý Deku se p...