„Potřebujeme celý život, abychom se naučili žít, a přesto, že se nám to může zdát divné, potřebujeme celý život, abychom se naučili, jak umřít."
×××
Tajné dokumenty z ústavu ZERO
21. 02. 1998Od roku 1985 je návladní organizace zvaná ZERO v plném provozu. Děti s nějakou zvláštností či nezvyklostí, jsou poslány do ústavu a je na nich provozováno pozorování na základech informací. Děti jsou zde v rozmezí 6 - 17 let a v den dosažení dospělosti, jsou dotyčné osoby zavedeny na kontrolu a je rozhodováno o jejich osudu. Prozatím se ale žádný člověk dalšího dne nedožil.
V roce 1990 pojmenoval ruský biolog Abraham Adamov, zabývající se těmito dětmi, děti zkratkou PPVL neboli Pohroma pro vyhlazení lidstva. Děti se rok od roku zlepšují a stávají se inteligentnější a nebezpečnější. Jejich mysl pracuje jinak, než od ostatních a každým rokem je v ústavu více druhů, mezi které patří třeba; víly, elfové, démoni, andělé a další neznámé druhy. Nadále jsou ale uschované zbraně, které dokážou paralyzovat i gorilu.
Následně se ukázalo, že když členy PPVL udrží beze spánku, postupně bude jejich síla opadat a stanou se klidnější a kontrolovatelnější a tak vytvořili léky CBTroidy, které nutí organizmus k pohybu. Po patnácti minutách po spolknutí prášků, se rozbuší jejich srdce a nemůže se uklidnit. Jenže našel se háček. Když se zbarví členovy PPVL oči do černa, jejich síla narůstala a tělo už neovládá dotyčný, ale jeho druhé já.
Nikdo z laborantů netuší kde se buňky nula mínus vzaly, ale dokážou změnit geny, které nutí dotyčné osoby k určitým schopnostem. Prvním členem ústavu se stal chlapec, ale více informací se o něm nedochovalo, neboť v roce 1986 vypukl požár a chlapec zmizel. Druhým členem byla žena, která dokázala ovládat krev okolních živočichů. Její geny byli pozměněné a buňka nula mínus se našla až u ní.
Ústav ZERO se maskuje jako psychiatrická léčebna. Křik, který vychází z pokojů, dokazuje okolním obyvatelům dostatek důkazů, aby se od ústavu drželi co nejdál a nezajímali se o něj. Vláda tedy měla spoustu prostoru k výzkumu PVVL skupiny a buněk nula mínus.
×××
Pravidla ústavu ZERO pro členy PPVL skupiny
22. 02. 2003Pravidla ústavu ZERO se musí dodržovat do jednoho. Ten, který poruší i minimum je expandován neboli zničen. Vysoká opatření byla stanovena v roce 1986, kdy jeden chlapec spálil celou budovu, jak už bylo zmíněno. Chlapec ten den zmizel, ale od toho dne bylo poprvé lidstvo ohroženo.
Vláda tedy vytvořila svůj vlastní plán, který zahrnoval, že děti nebudou spát a zůstanou naživu jen díky práškům CBTroidy. Jejich složení je tajně uzavřeno v hlavním sále pod dohledem návladní policie.
Pravidlo jedna. Nikdy se nesnaž usnout
Pravidlo dva: Nesnaž se utéct, stejně tě jednou najdeme
Pravidlo tři: Nesnaž se navázat kontakt s ostatními členy PPVL
Pravidlo čtyři: Snaž se o kompromisy a nezačínej s bitkami
Pravidlo pět: Nikomu neříkej, kdo jsi a kdo je tvůj rodič
Pravidlo šest: Snaž se o spolupráci a neprotestuj u testování×××
Pravidla ústavu ZERO pro obyvatele města
22. 02. 2003Na základě stížností, byli vytvořeny pravidla pro veřejnost. V roce 1998 byl smrtelně zraněn muž ve věku třiatřiceti let a jeho žena podala stížnost na úřad města. Toho dne byla tatáž žena zabita a našla se v lese s vyříznutým jazykem. Od té doby vytvořil ústav pravidla i pro obyvatele.
Pravidlo jedna: Nepřibližuj se k ústavu
Pravidlo dva: Nechoď večer ven
Pravidlo tři: Pokud najdete člena z psychiatrické léčebny, hned ho ohlaste
Pravidlo čtyři: Pokud se nějakému člověku zbarví oči do černa, utíkej jako o život!. . .
Takže pokud jste došli až jsem, tak gratuluji. Tento příběh píšu v této době jak teď umím psát. Ti co znáte Noční školu, tak určitě víte, že jsem jí psala před půl rokem a přiznávám se, že jí ještě nemám ani dopsanou. Proto mi záleží na Nadpozemské, protože jí píšu v tomto čase a s touhle části jsem se trápila asi pět dní....Doufám, že mi to ohodnotí te do komentářu a budu ráda, za každé přečtení
ČTEŠ
Nadpozemské {POZASTAVENO}
FantasíaDvě odlišné dívky, ale jeden svět. Averil a Rue. Ani jedna nezná tu druhou a na první pohled je nic nespojuje. Averil je bohatá blondýnka, která chodí do kostela, má svou rodinu, skvělého kluka a je přijatá na nejlepší vysokou ve městě. Vše je u ní...