Collided (Nick Stokes / CSI / CZ)

3

Warrick se položil do opěradla židle a zhluboka a vyfoukl vzduch z plic. „Wau. To bylo něco," řekl, když si Nick sedl vedle něj.

„Co bylo něco?" zeptal se Nick a snažil se znít neutrálně.

„To napětí mezi váma. Měl jsem pocit, že to tu vybuchne."

Nick zavrtěl hlavou. „Tys to věděl? Že se vrátila?"

„Ne," zavrtěl hlavou Warrick, pak si ale na něco vzpomněl. „Počkej, pamatuješ si na minulý pátek? Hráli jsme plážovej volejbal tam u Scottyho. Měl jsem pocit, že ji vidím, ale běžela pryč, tak jsem si myslel, že to byl někdo jiný. Navíc mě zmátla ta barva vlasů. Co si pamatuju, byla bruneta, teď je ale blond." Odmlčel se, pak ale pokračoval. „Ale že se vrátí sem? Ani náhodou. Gil nikomu nic neřekl. Teda, Sara věděla, že prý někdo přijde, ale nevěděla kdo."

„Hm. Aha." Víc Nick neřekl a Warrick se z něj ani víc nesnažil páčit. Catherine po Warrickovi střelila zkoumavým pohledem, ten ale dělal, že ji nevidí. Když se nakonec Nick frustrovaně zvedl a odešel z místnosti, nevydržela to.

„Warricku. To napětí mezi nima by se dalo snad i naměřit voltmetrem. Co se tu děje?" zeptala se potichu, aby je neslyšela Sara, která nad hrnkem čaje v křesílku na druhé straně místnosti procházela nějaké složky.

Warrick ji sjel zkoumavým pohledem a zvažoval, co má říct. „Než Georgie odešla, chodili spolu. Nebo ne, nechodili, ale myslím, že by spolu chodili, kdy ji nevzali na ten výcvik do Washingtonu," odpověděl nakonec stejně potichu jako Catherine.

„Hm. To mnohé vysvětluje. Ale i tak, po dvou letech, kdy se neviděli a se nám tu přímo před očima rozvíjí scéna jako z nějakýho milostnýho románu, kde je téměř vidět, jak se k sobě přitahujou jako magnety? To musela bejt teda chemie,"

Warrick se uchechtl a vrátil se k novinám. „Myslím, že bys měla zapracovat na těch přirovnáních. Přitahovat se jak magnety? Vážně?"

Než ale stihla Catherine odpovědět, vtrhl dovnitř Nick. „Mám pro vás ty výsledky. Pojďte se mnou."