★4★

101 10 0
                                    

Bylo docela brzo ráno, už od malička většinou vstávám brzy. Vstala jsem z postele, oblékla si šaty a tak různě.. Vyšla jsem ze dveří, kde už stál ten kluk.

„ A jak že ti mám vlastně říkat?" Zeptala jsem se, možná trošku nezdvořile. 

„ Říkej mi Hazzo, H. Jsem na to zvyklý od malička."

„ Tedy dobrá Hazz" řekla jsem. Právě jdeme pro dřevo, které se nachází někde prý ve stodole. A ano, bylo tam ve vnitřku schované. Vzali jsme dříví, pilku, hřebíky. To jsme nějak dostali ven, kde jsme začali stavět. Potom přiběhli děti a chtěli nám pomoct. Tak jsme jim řekli, že by nám mohli podávat hřebíky. Do večera bylo hotovo. Všechny postele, konečně. Pak jsme tam dali nějaké matrace= seno v látce. Jasně je mi dětí líto, a proto jak se odsud dostanu, řeknu octi, aby poslal nějaké ty matrace sem pro děti. 

„ Tak, a je hotovo" řekl Hazz.

„ Jo, tak jdeme je dát dovnitř, než bude tma. Šup šup, vstávej." Tahala jsem ho z jedné postele na které ležel, neochotně se zvedl. 

„ Ale mně se nechce!" zakňučel, tomu jsem se musela zasmát. 

„ Jasně, ale uvědom si, že to děláš pro ty děti."

„ Taky pravda." Řekl. No a tak jsme dali dovnitř ty postele, děti měli samozřejmě radost, že už nebudou muset spát na zemi. No, a pak byla večeře, pak jsem dětem zase pomohla, no a nakonec jsme si ještě chvíli hráli venku s míčem. Potom se šlo spát. Zítra, je v plánu shrabat nějaké to seno, pro dobytek, a tak. Jak jistě víte, jsem ze zámku, takže tuto práci budu dělat poprvé, a docela se i těším. 

____________________________________________________________________

Jak se dneska máte?

Mám Vás ráda

Treat People With Kindness

🦋🦋🦋


Hello PrinceKde žijí příběhy. Začni objevovat