★7★

83 7 0
                                    

Bylo ráno, když jsem se probudila, tak jsem se samozřejmě šla obléknout. Pak prostě celkovou ranní hygienu. Následně jsem vyšla ven z pokoje, namířila jsem si to do kuchyně pomoct Edně se snídaní. Dnes se dělala míchaná vajíčka, jakmile jsme je s Ednou nandali tak jsem šla zbudit děti. Bylo to docela rychlé, protože většina dětí jsou ranní ptáčata. Jen pár jedinců ještě spalo. Potom jsme šli všichni společně do jídelny, tam jsme se najedli, a pak nám děti pomohli uklidit i nádobí.
Když vše bylo hotové, tak se mě Ryan na něco zeptal.

„ Elliz, jdeš hrát ven na babu?" 

„ Jistě, moc ráda"
 Tak jsme šli všichni na zahradu, tedy tím myslím já a děti. Děti se rozběhly, a já, je měla chytat. Bylo to fakt fajn, Různě jsme se střídali, Pak jsem byla na řadě zase já, po chvíli, Ryan ukázal za mě, já se tam i podívala, viděla jsem tam nějakou družinu, pak, když se ta družina přiblížila, tak jsem tam viděla Hazzu. To ne, já si myslela, že je to normální venkovský kluk. Ale ne, on je to dokonce král, zklamal mě. 


„ Země volá Elliz" Vzala mě za ruku Emma, Ryan jen koukal směrem, kam odjel Hazz. 

„ N-No Em?" Řekla jsem. 

„ Jdeš hrát ještě?" 

„ Ale jistě Em, tak jdeme." 

„ Dobře." Řekla, a rozeběhla se za ostatními dětmi. Běžela jsem hned za ní, ale pořád jsem myslela na to, že mi Hazz lhal. Já myslela, že je normální kluk, že za tu dobu co se bavíme byl ke mně upřímný. Ale ne, on mi lhal. Lhal mi s tím, že je král, nechal mě v tom, abych si myslela že je normální kluk. Musím odsud pryč, jestli ví on o tom, tak to řekne určitě otci, a o to já nestojím. Musím to říct Edně. Aby věděla, proč brzy uteču.


Byl oběd, potom večeře, a mně se blížil rozhovor s Ednou. Potřebuju odsud pryč, několik lidí by si řeklo, že to moc zveličuji, ale já se prostě nechci vdávat, ne po tom, co mi lhal. Jasně, já mu také neřekla že jsem ta ztracená princezna, ale kdyby věděl, že to jsem já, tak by mě práskl otci, a to nechci. Celou dobu jsem byla taková zamlklá, ale to je kvůli tomu, tamté věci. Uklidili jsme talíře a vše, a pak jsem šla pomalu za Ednou.

„Edno?"

„ Ano zlatíčko?"

„ Já.. potřebuju ti něco říct."

„ Jen povídej, jsem tu pro tebe. Neboj se."

„ Edno, já potřebuju odsud pryč, ten Hazz, to byl princ, a asi mě poznal. Já nechci se vdávat. Musím zmizet."

„ Zlatíčko posaď se prosím, něco ti řeknu." Jak řekla, tak jsem i udělala.

„ Tak, kde bych začala. Ten Harry, nebo Hazz jak ty mu říkáš, věděl celou dobu že jsi ty ta ztracená princezna. Snažil se, aby jsi mu věřila, aby jsi ho měla ráda, aby jste byli oba dva dobří kamarádi. Ale jak myslíš, dělej co ty uznáš za vhodné, já budu stát vždy při tobě. To si pamatuj dobře."

„ Děkuju Edno." 

„ Není zač, a kdy to.. kdy chceš jít odsud?"

„ Já nevím, asi zítra večer."

„ Dobře. Já už půjdu, dobrou noc."

„ Dobrou."

_______________________________________________________________________

Lidi omlouvám se, že je ta kapitola až tak pozdě vydaná, ale byla jsem na chatě. 

Mám Vás ráda! ❤

Treat People With Kindness

🦋🦋🦋




Hello PrinceKde žijí příběhy. Začni objevovat