Hello Prince

★9★

Sedím zase v mém pokoji, snažila jsem se utéct, ale dveře jsou zamčené. Napadlo mě že by jsem mohl spojit závěsy, a sešplhat dolů po nich. Docela dobrý nápad, ale ještě první musím přisunout skříň ke dveřím, kdyby někdo náhodou chtěl jít do mého pokoje, tak aby to neměl tak lehké. Vzala jsem si kratší modré šaty, aby mi to nepřekáželo, až budu šplhat dolů. Pak jsem šla pro všechny závěsy, prostěradlo, a to jsem následně spojila silnými uzly. Zachytila jsem to o nohu postele, pak jsem otevřela okno, zavázala jsem si druhý konec látky za pas, pak jsem si stoupla na parapet, a spustila jsem se dolů. Docela jsem se bála, protože to nebylo zrovna nízko, ale chci odsud pryč. Slyším, jak někdo klepe na dveře, a proto se snažím zrychlit.

„ Isabell, otevři. Chci si promluvit."

„ Isabell?!" Volal můj otec, a bylo mi jasné, že nejspíš nějak rozrazí dveře. A nebo někoho pošle ven, mě hledat. Nakonec si rozmyslel, a udělal tu první možnost. Nechal rozrazit dveře, stráže se snažil vytáhnout lano, ale já jsem ho rychle okolo mého pasu rozvázala, a seskočila na zem. Hned, jak jsem se otočila že uteču, přede mnou stál Liam s překříženými rukami na hrudi. Díval se směrem na mě. Zatraceně. To jak věděl, že chci utéct?  

Otočila jsem se za sebe, že jsem si myslela že bych se pokusila takhle o útěk, ale tam stál další služebník otcovo stráže. Fajn, to už jen tak nedám. 

„ Princezno.. vy se nikdy nepoučíte, že?" Zeptal se Liam, a začal se přibližovat blíže ke mně. Začala jsem couvat, ale bylo to zbytečné, protože za mnou stál další stráže. Liam se ušklíbl, a pak si mě přehodil přes rameno, a nesl zpátky do zámku. 

„ Pusť mě! Notak!"

„ Ne princezno." 

„ Pusť. Mě." Nad tím se jen hlasitě uchechtl, ale nic jiného neudělal. Jen šel a nesl mě dál.

______________________________________________________________________________

Nová kapitola

Mám Vás ráda ❤

Treat People With Kindness

🦋🦋🦋