Hello Prince

★8★

Dobře, takže dneska je můj poslední den tady. Jednou se sem samozřejmě vrátím, ale teď musím odsud pryč. Ráno jsem se probudila, docela hodně brzy, teprve začalo svítat, převlékla jsem se, učesala a tak, pak jsem šla ven, protože to určitě všichni spí, došla jsem na houpačku, kam jsem si i následně sedla. Houpala jsem se a přemýšlela nad vším. Nade vším, co se v poslední době odehrálo. Můj útěk z domova, před tátou, a už teď i před Harrym. Ale je mi jasné, že se stejně jednou vrátit musím. Ale teď ještě prostě nechci. Na houpačce sedím nějakou tu dobu, než se rozhodnu jít dovnitř. V kuchyni už najdu Ednu, a tak jí se vším jako obvykle pomůžu. Potom jdeme zase pro děti, s nimi se i najíme a pak se snažím vymyslet nějakou aktivitu pro děti. Dnes to bylo tak, že nejdříve půjdeme na procházku, a pak třeba by jsme  si hráli na babu nebo schovávanou, a nebo mi pomůžou na záhonu sázet třeba květiny, nebo zeleninu. Po snídani jsme teda vyrazili na tu procházku, šli jsme k rybníku, kde si děti smočili i nohy, a různě tam poskakovali. Potom jsme vyrazili zase pomalu domů, kde nakonec jsme pokračovali tím, že jsme sázeli zeleninu do záhonů. Děti to samy vybrali, a docela si to i užívali. Vzala jsem semínka zeleniny, lopatu, a vykopala jsem první jamku a následně i zasadila. Děti mi podávali vodu, a takhle to šlo až dokonce než to bylo hotové. Pak byl oběd, ke kterému jsme měli kuřecí vývar. Byl moc dobrý, Edna vaří fakt dokonale. Pomalu se už blížil večer, čas kdy jsem měla utéct. Je mi jasné, že mi bude po dětech, i Edně smutno, ale tak já se vrátím. Po večeři jsem šla k sobě do pokoje, kde jsem čekala, než děti usnou, protože mi je jasné, že by se nejspíše všichni vyptávali, kam jdu. Když bylo už na chodbě jen ticho, tak jsem si vzala věci, které mi patřili. Pomalu jsem otevřela dveře, a po špičkách jsem šla po chodbě. Otevřela jsem dveře, a vyběhla jsem do čiré tmy. Šla jsem po cestě, kde jsem po nějaké době slyšela za sebou nějaké zvuky. No, a pak jsem slyšela Liama. Vůdce otcovo družiny. Rozeběhla jsem se, ale bylo to nemožné, protože seděl na koni.

 „ Princezno! princezno zastavte se! Okamžitě!" Bylo to marné, samozřejmě, dohnal mě a následně i vytáhl na koně. ( snad víte jak to myslím).
Snažila jsem se mu vyškubnout, ale nešlo to, měl sílu. A já věděla, že moje snaha o to, žít normální život bez etikety je ztracený. Nejspíše mě vezl k otci na zámek. Byla tma, takže jsem úplně neviděla, kam přesně jedeme.

___________________________________________________________________________

Tak co, jak si myslíte, že to dopadne?

Mám Vás ráda ❤

Treat People With Kindness

🦋🦋🦋