★ 12 ★

81 6 0
                                    

Dneska nemá svítit sluníčko ale nemá být ani hnusně, rozhodla jsem se, že se pojedu projet na koni. Pojedu k takovému stromu, odkaď je hezký výhled. Vzala jsem si na sebe kratší šaty, vlasy dala do drdolu a mohla jsem jít. Naštěstí sedlat si koně mě nechají, alespoň že tak. Šla jsem do stáje, kde jsem začala čistit mého koně. Potom jsem ho nasedlala, a nauzdila vzala jsem vodítko a šla jsem. Liam si sedlal koně samozřejmě taky. Nasedla jsem na Glanse a nechala jsem ho v kroku jít dál. Když jsme vyšli z brány, tak jsem pobídla Glanse do cvalu. Liam také donutil svého koně aby přidal a tak jsme "společně" dojeli až ke stromu na louce, odkud je vidět hodně daleko. Sedla jsem si pod strom, Liam stál na proti mně tak jsem mu pokynula aby si sednul vedle.

„ Liame?"

„ Ano princezno?"

„ No víš.. nebo to je jedno." 

„ Dobře tedy."

Dívala jsem se okolo, dokud jsem neuviděla jakousi družinu koní. Mířila k nám, tak jsem se podívala na Liama, ten byl naprosto v klidu. 

„ Princezno, to je váš budoucí manžel nebojte." Jako vážně? Hned jsem se zvedla, nasedla na Glanse, a jela na zámek. Zase jsem byla naštvaná, super. Po chvíli jsem byla zase u stáje, kde jsem Glanse rychle odsedlala, a šla jsem k sobě do pokoje kde jsem se převlékla do oblečení, které se berou většinou na normální nošení, když bydlíte na zámku. Najednou se otevřely dveře. Otec.

„ Isabello na večeři přijď do hlavní místnosti." 

„ Ano otče.."

„ Ell, neměj tenhle ton hlasu."

Fajn, takže už ani mluvit podle sebe nemůžu, super. 

______________________________________________________________________

Jo já vím, kapitola docela o ničem ale píšu to o hodinu, a potřebuju to vydat. Pokusím se dnes ještě o jednu, ale nic neslibuju!

Mám Vás ráda ❤

Treat People With Kindness

🦋🦋🦋

Hello PrinceKde žijí příběhy. Začni objevovat