7

1K 50 17
                                    

Vešli jsme do kanclu a mně se do očí nahnaly slzy. Dominik si to na stole rozdával s nějakou kurvou a ani nás nezaregistroval. Natálce jsem zakryla oči, Jakubovi došlo, že tohle úplně vidět neměla, tak jí vzal a odešel s ní nahoru. 

Zůstala jsem tam stát, jestli si mě třeba nevšimne, ale marně. Teda až do chvíle, než přišel nasranej Jakub. Obešel mě a odtrhl ty dva od sebe. ,,Ty si vem svý hadry a vypadni" řekl té "holce" a ukázal na dveře ven. ,,A ty? Ty seš vypatlanej čůrák!" podíval se na Dominik a dal mu pěstí. 

Chvíli do něj ještě bušil, ale pak mu došlo, že není oblečenej, tak po něm hodil tepláky a šel ke mně. ,,Seš v pohodě?" objal mě. Jen jsem přikývla a taky ho objala. Počkala jsem, než se Dominik oblékne, odtáhla se od Jakuba a šla k němu.

 ,,Ty seš hroznej hajzl!" dala jsem mu vážně velkou facku, měl můj obtisk na tváří a mě ta ruka teda taky trochu zabolela. ,,Lucko omlouvám se" lítostně se na mě podíval. ,,Omlouváš se!" prskla jsem po něm. ,,Je mi to líto" sedl se na stůl. ,,Je ti to líto? Vážně Dominiku!? Tvoje dcera tě viděla jak si tady užíváš s nějakou kurvou doprdele!" vážně jsem křičela. 

Vystrašeně se na mě podíval. ,,Natálka tu byla?" zeptal se zaraženě. ,,Ano Dominiku, byla. Seš opravdu výbornej táta!" trošku jsem se uklidila, nemusí to slyšet celý Pardubice. Nic na to neřekl, jen ublíženě koukal. Zakroutila jsem nad tím hlavou, obešla Jakuba a šla do studia za malou.  Nevím jsem jsem teď víc naštvaná nebo smutná a jestli kvůli sobě nebo Natálce..

Dominikův pohled

Odešla.. Jakub tu zůstal, naštvaně a zároveň smutně se na mě koukal. ,,Já jsem to posral" řekl jsem po chvíli. Jakub si ke mně přisedl a povzdechl si. ,,Posral brácho... posral" poplácal mě po zádech. ,,Ale Natálka to neviděla, že ne?" podíval jsem se na něj. ,,Viděla, přiběhla k nám a rozbrečela se" řekl smutně. ,,Kurva" hodil jsem s mobilem o zem. ,,Hej ten mobil za to nemůže" zasmál se. ,,Strašně vtipný" řekl jsem ironicky a šel si pro ten mobil.

,,Co mám dělat?" sedl jsem si zpátky na stůl. ,,Jdi za nima" pokrčil rameny. ,,To nemůžu" řekl jsem rozhodně. ,,Tak mi tu můžeš pomoc podepisovat a pak zajedeme domů" zvedl se a šel pro krabici. ,,To zní líp" taky jsme se zvedl a šel pro další krabice. 

Tak po dvou hodinách podepisování, mě ukecal a šli jsme nahoru do studia. ,,Lucko?" zavolal Jakub z chodby. ,,Už jely domů" řekl Radek. ,,Aha, tak mi taky jedem. Čau" vzal si bundu a šli jsme do auta. 

,,Já tam nechci jít" řekl jsme po chvíli jízdy. ,,Seš snad malej kluk?" zeptal se při pohledu na silnici. ,,Přijdu si tak" povzdychl jsem si. ,,Tyvole Dominiku! Posral si to, tak to musíš napravit. My snad před problémem neutíkáme, my je rozmrdáme ne?" podíval se na mě. ,,Když jsem si tohle říkali, tak jsem neměl dceru" řekl jsem ironicky. ,,Tak teď ji máš" podíval se zas na silnici. 

Lucčin pohled

S Natálkou už jsme tak hodinu doma a koukáme na pohádku v obýváku. ,,Mami?" podívala se na mě. ,,Ano?" usmála jsem se. ,,Co dělal táta?" zeptala se. ,,Nic" pohladila jsem ji ve vlasech. ,,A neudělal té paní nic?" zesmutněla. ,,Neboj, strejda Kuba ho zastavil" mírně jsem se usmála a objala ji. 

Zrovna když nám končila pohádka někdo začal odemykat dveře a vešel dovnitř, Jakub. ,,Ahoj" jemně se usmál. ,,Ahoj" pozdravily jsme s Naty nastejno a usmály  se. Úsměv nám spadl potom, co vešel i Dominik. Natálka se mi schovala za záda a objala mě. 

,,Ty se mě bojíš?" řekl smutně Dominik. Malá jsem lehce přikývla a ukápla jí slza. ,,Půjdeš se mnou do pokojíčku?" zeptal se Jakub. ,,Ne" řekla a ani se nehla. ,,A neukážeš mi ani ty nový plyšáky?" usmál se. ,,Tak jo" taky se usmála a rychle přeběhla k Jakubovi, ke kterému se natiskla a Dominika obešla obloukem. 

Ten si šel sednout ke mně. Ignorovala jsem ho, ale vím, že to není řešení. ,,Lucko já ti to vysvětlím" řekl s klidem. ,,Tak vysvětluj" podívala jsem se na něj. 

,,Prostě toho bylo moc a mě do DM napsala ta holka a já jsem byl trochu mimo, tak jsem ji pozval no a dál už to víš" řekl a sklopil pohled k zemi. ,,Dominiku, mrzí mě, že toho máš moc, ale máš přeci mě a Naty. Kdykoli se na nás můžeš obrátit a ne na nějakou holku z instagramu" řekla jsem a trochu se usmála.

Samozřejmě, že mě to mrzí i kvůli mně, ale u něj s tím musíš počítat. Nestalo se to poprvé. Udělal to i před rokem na show a já s tím vlastně i počítala, ale to je prostě on. I když se to nestává často, stává se to. Věděla jsem do čeho jdu. Spíš mě to mrzelo kvůli Natálce, že to viděla. 

,,Já vím, ale my na sebe taky moc času nemáme a já tak dlouho bez sexu prostě nedávám" pokrčil rameny. ,,Můžeme se přeci domluvit s našima, vašima nebo s klukama a oni by nám malou přeci pohlídali" pohladila jsem ho po tváři. ,,Ty se na mě nezlobíš?" zeptal se. ,,Víš, mrzí mě to. Ale věděla jsem do čeho jdu, když jsem si s tebou začala, věděla jsem, že se tohle občas může stát, takže na tebe naštvaná nejsem, ale mrzí mě to kvůli Natálce" jemně jsem se usmála.

,,Má mě ještě vůbec ráda?" podíval se na dveře od jejího pokoje. ,,Ona tě miluje a vždycky bude, jsi její táta. Jen, možná by jsi se nám mohl víc věnovat a když už si budeš muset potřebovat užít s někým jiným, tak mimo město." řekla jsem. ,,Já vím, že se vám teď málo věnuju, ale máme toho moc. A užívat si s nikým jiným než s tebou nepotřebuju, ale když to přeženu s chlastem tak.. vždyť mě znáš" povzdechl si. 

,,Vím že toho máte moc i to, že nás v podstatě živíš a nechci ti to brát, jen je to Natálce líto. Musíš brát ohled i na to, že máš dceru" usmála jsem se. ,,Já se o to pokusím" taky se trochu pousmál. ,,Víš, že vás miluju viď?" řekl po chvíli ticha. ,,Vím, obě to víme. My tě přece taky milujme" usmála jsem se a objala ho. 

Měla bych se na něj zlobit? Asi jo, podvedl mě. Ale to je prostě on, změnil se kvůli nám hodně, ale všechno není hned. 

----------------------------

Krásné ráno všem. Co myslíte? Udělala Lucka dobře?

Děkuju že to čtete. Love you all!

IG : d.eer27

🧡🧡🧡






Moje HolkaWhere stories live. Discover now