Jakubův pohled
Podařilo se mi vytáhnout holky na výlet, jenže prej ještě nesnídaly, tak jsme se zastavili v kavárně.
,,Můžu tenhle dortík?" ukázala Naty na nějaký jahodový kousek dortu. ,,No jasně, nic víc?" zeptal jsem se. ,,Horkou čokoládu" usmála se. ,,Máš to mít" pohladil jsem ji po vlasech. ,,Já si jdu hrát" řekla a odběhla k malému hracímu koutku.
,,Co si dáš ty?" podíval jsem se na Lucku. ,,Nic prosím tě. Stačí že platíš za Naty." usmála se ,,Ale notak. Říkej" zasmál jsem se. ,,Dobře tak ty lívance a latte" řekla nakonec. ,,No vidíš, že to jde" usmál jsem se a šel to objednat.
Lucčin pohled
Jakub nám šel objednat snídani a Natálka si hrála v koutku. Je to od něj hezký a malá alespoň nemusí myslet na Dominika. Zato já na něj myslím pořád. Co se to vlastně stalo? Odešel od nás?
,,Maminko?" vyrušila mě z přemýšlení Naty. ,,Copak" usmála jsem se. ,,Chybí mi táta" objala mě. Sice se vůči ní zachoval špatně, ale pořád je to její táta. Nevěděla jsem, co jí odpovědět. Naštěstí mě zachránil Jakub - jako vždycky.
,,Snídaně krásky" usmál se a podával nám vše co jsme si objednali. ,,Děkujeme" usmála jsem se. ,,Dobrou chuť" taky se usmál a pustil se do jídla.
Proč to tenkrát nemohl být Jakub? Třeba by teď bylo všechno jinak. Lepší. Nebo taky ne.
Ale byl to Dominik a já jsem ho milovala přes všechno co dělal a miluju ho pořád, jen on nás asi ne.
Po dobré a po dlouhé době příjemné snídani jsme pokračovali dál v cestě. Dostali jsme na Zámek Nové Hrady. Už od pohledu to bylo kouzelné.
,,Júú" vypadlo z Naty, když ji Jakub vyndal z auta. ,,Jak jsi to našel?" podívala jsem se na něj. ,,Jednou jsem tu byl s klukama. Líbí?" usmál se. ,,Nádherný" taky jsem se usmála. ,,Tak pojďte" řekl, vzal malou za ruku a společně jsme se vydali blíže k zámku.
Obešli jsme celý zámek, prošli labyrint, ale to nebylo všechno. Kousek od toho byly stáje s koňmi.
,,Hele mamí. Koník" řekla nadšeně a rozběhla se tam. Rychlejší chůzí jsme k ní přišli i my. ,,A až bude hezký počasí, tak tě někdy vezmu na koníky jo?" usmál se na ní Jakub. ,,Jó" zajásala a dál pozorovala koníky.
U koní jsme strávili tak hodinu a pak se hladoví vydali k autu směr restaurace.
,,Kam jedeme na to jídlo?" zeptala jsem se. ,,Do jedný restaurace kousek odtud" řekl s pohledem na silnici. ,,Ok" lehce jsem se zasmála opřela si hlavu o okénko.
,,Jak to vidíš s tím Nikem?" zeptal se najednou. ,,Co? No já nevím. To on odešel" pokrčila jsem rameny. ,,Já vím, že se zachoval špatně, ale vždyť je to Natálky táta." podíval se ve zrcátku na malou. ,,Já vím, ale on sám řekl že jí nechce" řekla jsem trochu smutně. ,,Vždyť ho znáš, nejdřív mluví a pak přemýšlí" zasmál se. ,,Já nevím. Dáme tomu čas, ale dneska to už řešit nechci" podívala jsem se na něj. ,,Dobře" usmál se a dál se věnoval řízení.
Do restaurace jsme se dostali až po jedné hodině. Nevím co pro Jakuba znamená kousek teda. Každopádně já mám hlad jako vlk.
,,Co si dáte?" podíval se na nás. ,,Tentokrát platím já" řekla jsem. ,,Ani náhodou. Já vás pozval" řekl rozhodně. Připomíná mi to Dominika ,,Fajn tak já si dám tu šestnáctku a Naty tu dvojku" usmála jsem se. ,,Dobře" usmál se a zamával na číšnici.
Musím uznat, že to jídlo bylo vážně výborné. Natálka s Jakubem dělali po většinu času blbosti, ale snad poprvé snědla všechno jídlo.
Právě jsme na cestě zpátky do Pardubic. Konkrétně do menšího lanáčku, kde se malá vyblbne. Aspoň bude v noci spát.
,,Mami pojď mi dát ruku" zavolala na mě malá, která se snažila vylézt výš. Já se samozřejmě zvedla a šla jí pomoc. ,,Půjdeme někdy sem výš?" zeptala se a ukázala na větší "prolézačku". ,,Ne, to je pro velký děti" usmála jsem se. ,,Ale já jsem velká" dupla si. ,,Ještě ne tolik. Ale až budeš větší, tak tam půjdeme spolu jo?" zasmála jsem se. ,,Tak dobře" řekla pokračovala ve své trase.
Po náročném, ale příjemném dni jsme konečně doma. Naty usnula už v autě, tak jí Kuba jen přenesl do pokoje. Doufala jsem v to, že tady bude Dominik. Marně. Neměla jsem už na nic náladu, takže jsem nechala v obýváku nevyžehlené prádlo, neumyté nádobí a všude rozházené hračky a šla spát.
----------------------------
Taková lehčí a kratší. Řekněme, že klid před bouří.
Přeji hezký večer. Pa🧡
IG : d.eer27
🧡🧡🧡
