,,Povídej" lehce jsem se usmála. ,,Mám přítelkyni a potřeboval jsem si o tom už s někým promluvit" řekl tiše a usmál se. ,,Vážně?" vypískla jsem ,,Tiše" zasmál se. ,,Kdo to je? Jak vypadá? Znám jí?" začala jsem na něj sypat jednu otázku za druhou.
,,Neznáš" to bylo jediné, na co mi odpověděl. ,,Ale poznáš" dodal s úsměvem. ,,A kdy?" usmívala jsem se. ,,Až se vrátíte od vašich, tak bych ji chtěl seznámit i s ostatními, ale bojím se, že ji nepřijmou nebo tak něco" řekl trochu smutně.
,,Jakube neblbni. To je jasný, že jí přijmou. Copak mě nepřijali?" zasmála jsem se. ,,No právě že tebe přijali hned. Hned jsi byla součást naší rodiny" usmál se. ,,No tak vidíš. Uvidíš, že ji budou mít rádi. Ty by jsi přece s nějakou blbkou nebyl." řekla jsem. ,,To máš pravdu" řekl vážně, ale se smíchem. ,,A jak dlouho to spolu táhnete?" zajímala jsem se.
,,Den před tím, než jste se s Dominikem chytli" sklopil pohled. ,,A proč mi to říkáš jako až teď?" zasmála jsem se. ,,Přišlo mi to blbý, vzhledem k okolnostem." podrbal se na zátylku. ,,Ale prosím tě. Těším se na ni" usmála jsem se. ,,Ona na vás taky" řekl a šel zas k ostatním.
Ještě chvíli jsme tam s nimi byly, ale už se začínal blížit večer a tak jsem musela oznámit, že musíme jet.
Po chvíli cesty mi Natálka usnula, ale taky je půl sedmé večer žejo. K našim bychom měli dorazit něco málo po sedmé, tak snad mi malá bude spát i doma.
Pořád přemýšlím nad Dominikem. Vrátí se? Našel si nějakou jinou? Mladší, hezčí? Chce ještě vídat malou?
Naši vědí, co se u nás doma děje, tak alespoň nebudou vyzvídat. Mamku to mrzelo, měla Dominika ráda a tátu to pěkně naštvalo.. Taky ho měl rád a rozuměl si s ním.
Po několika minutách cesty plné mého přemýšlení nad Dominikem jsme konečně dorazily k našim. Vzala jsem nám kufry a šla dovnitř, kde už čekala moje mamka.
,,Ahoj zlatíčko" objala mě. ,,Ahoj mami" taky jsem ji objala. ,,Kde je to naše sluníčko?" usmála se a podívala se za mě. ,,Spí v autě" odpověděla jsem. ,,Tak vám odnes věci do pokoje a já pro ni dojdu ano" řekla s úsměvem. ,,Děkuju" řekla jsem, vzala kufry a vyrazila nahoru do pokoje.
,,Ahoj tati" přišla jsem za ním do obýváku. ,,Ahoj" řekl s úsměvem. ,,Tak povídej, co je nového?" vypnul televizi a sedl si ke mně na sedačku. ,,Vlastně nic" řekla jsem trochu smutně. ,,Pojď ke mně" usál se a roztáhl náruč, do které jsem zapadla.
Slyšela jsem jak bouchly dveře a za námi přišla mamka s Naty v náruči. ,,Odnesu ji nahoru" řekla a už byla na schodech.
,,A ty říkej. Co Dominik?" řekl táta povzbudivě. ,,Neozývá se. Jediný komu se ozval byl Jakub a to jen proto, aby mu řekl, jak bude jezdit na show. Já jsem asi zničila celý label" stekla mi slza. ,,Ty za nic nemůžeš. Mrzí mě, co udělal, měl jsem ho rád.." pohladil mě po zádech. ,,No a co kluci a ty jejich přítelkyně?" změnil téma.
,,Jo, kluci se o nás hezky starali. Kuba nás bral na výlety, tak si to Natálka užívala. Jinak nic zajímavého. Laurinka už je taky velká holka. Naty si nejvíc rozumí s Kaiou, ale má moc ráda i Adámka, Lauru a Karin. Prostě je zvyklá na všechny" na konci jsem se lehce zasmála.
,,Tak to jsem rád" pyšně se usmál. ,,Jo a vlastě mám jednu skvělou novinku" odtáhla jsem se od něj a zatleskala. ,,To jsi vyhrála nějakou vilu u moře, že jsi tak šťastná?" zasmál se. ,,Něco lepšího" usmál jsem se. ,,No tak už říkej" zasmál se. ,,Jakub má přítelkyni" řekla jsem s úsměve, na rtech. ,,No konečně. Je to doufám nějaká fajn holka? Kubík už si to zaslouží" byl taky šťastný.
Jakuba měli vždycky rádi. Byl pro mě takovej velkej brácha, takže pro ně takový druhý syn. ,,Ještě jsem ji nepoznala, ale určitě to bude skvělá holka." usmála jsem se. ,,Tak to jsem rád, snad nás někdy představí" taky se usmál a to už k nám přišla i mamka.
,,Tak jak se máš" povzbudivě se se usmála. Odvyprávěla jsem ji to samé co před chvíli tátovi.
,,To bude dobrý zlatíčko, všechno se vyřeší, jen.. dej tomu čas" usmála se a objala mě. ,,Nevyřeší" fňukla jsem. ,,Tak budete bydlet u nás kdyžtak" řekl povzbudivě táta. Jsem zas svou rodinu ráda. ,,Děkuju" usmála jsem se na něj. ,,Zítra přijedou na oběd ostatní, tak se běž taky vyspat jo?" řekla mamka. ,,Tak jo. Dobrou noc" dala jsem ji pusu na tvář, to samé tátovi a šla do pokoje za Natálkou.
Ráno jsem se vzbudila kolem desáté a Natálka už tady nebyla. Neochotně jsem se tedy zvedla a šla si do koupelny udělat ranní hygienu. Já blbá jsem si zapomněla půlku věcí doma. Tak dneska asi vyrazíme na nákup no.
Vyčistila jsem si zuby, rychle se vysprchovala a pokračovala do kuchyně, kde to opravdu nádherně vonělo. ,,Dobré ráno" řekla jsem s úsměvem. ,,No spíš dopoledne" zasmál se táta. ,,Nech jí bejt" zasmála se mamka a podívala se na něj. ,,Dobré ráno" dodala a přinesla mi talíř s vaflemi. ,,Jé děkuju" usmála jsem se. ,,Dobrou chuť" řekli všichni na stejno a já se tak pustila do snídaně.
,,Hele mami já jdu Natálku obléct a vezmu jí ven. Teda spíš do obchodu, něco jsem si zapomněla" lehce jsem se zasmála. ,,Dobře, ale na oběd tady jo" usmála se. ,,Jasný. Pa" dala jsem ji pusu na tvář a šla k Naty, která už čekala před domem.
Nakonec jsme šly na Anděl, protože to pro nás bylo nejblíž. V drogerii jsem si vzala všechno potřebné a Naty si vybrala nějaké dětské stíny, tak jsem jí jedny vzala.
,,Lucko?" Zrovna jsme vycházely z obchodu, když jsem slyšela jak na mě někdo volá.
----------------------------
Ahoj, krásnou sobotu vám přeji.
Nevím jestli jsem někoho zklamala nebo naopak potěšila, ale Jakub s Luckou nebude. Nikdy to v plánu nebylo a vlastně ani pár předchozích kapitol v plánu nebylo, prostě mě to jen tak napadlo a tak jsem to napsala.
Mimochodem, kdo si myslíte, že to bude?
Děkuju všem za hlasy, přečtení a komentáře🧡
IG : d.eer27
🧡🧡🧡
