Short stories [Pozastaveno]

1.story-Rande <3 part 1

Je tady první díl z první story!Jste nadšeni?Já taky!Tak hurá do čtení :D

Rande

Dneska je velký den.Potom, co jsme porazily Krona a konečně jsem toho moulu k něčemu dokopala a začali jsme spolu chodit, mě konečně pozval na rande!Jsem tak nadšená!

Ráno jsem natěšená vstala z postele a šla se připravit do školy.Naštěstí na internátě bydlím sama, takže nevadí, že moje dýka se válí po posteli a pod postelí mám brnění.Hahaha, zase taková sranda to není.Víš jak je to hrozné když ti to brnění zreziví?Asi si říkáš, že to asi nejde, ale jo jde.No, to tak trochu odbíhám od tématu.

Ještě v polospánku jsem se dobelhala k umyvadlu a koukla jsem se do zrcadla.Žádná sláva to nebyla, ale ani žádná hrůza dokud jsem si neuvědomila co je dneska za den.

„Sakra, takhle s Percym nikde jít nemůžu!“ Vynadala jsem si.Hned potom co jsem si uvědomila, co jsem řekla, zamrazilo mě.

„U všech bohů!Mluvím jak táborníci z Afroditina srubu.“Nebylo čas řešit jako kdo mluvím.Vyčistila jsem si zuby, přejela jsem své dlouhé vlnité blond vlasy hřebenem a sepnula jsem si je do culíku a utíkala ke skříni.

Byla poloprázdná, ale jako zázrakem jsem zahlédla triko, které vypadalo celkem slušně.Navlékla jsem se do něj a ještě na sebe hodila jeansy.

Koukla jsem na hodiny a „Sakra!“ Popadla jsem školní batoh a rychlou chůzí se hnala po chodbě při čemž jsem si mumlala nejrůznější nadávky v řečtině.

Díky Hremovi, jsem se dostala do jídelny na snídani v čas.

S nechutí jsem snědla cornfleky(nebo jak se to píše) a vydala je do budovy školy.Dorazila jsem do třídy a jako obvykle jsem byla všemi ignorována.Jak jinak, když jsi polobůh prostě nezapadáš.S tím se časem smíří každý.V tichosti jsem si sedla do lavice, která byla v zadním rohu třídy.A pak se ozval ten strašný zvuk: „Crrr!“ Zvonilo na začátek hodiny.První byla historie takže to bylo v klidu, alespoň jsem si myslela, že proběhne v klidu.Do třídy vešla učitelka a naznačila nám, že by byla ráda kdybychom své líné zadky zvedli ze židlí.

„Dobrý den žáci, jsem paní Jonsonová a supluji dnešní hodinu historie.“ Teď se vám v hlavě začíná tvořit představa toho, co bude následovat.Musím Vám říct, že podle mě to nestvůra být nemůže.Na to byla moc hezká a mladá.

„Vaše paní učitelka mě poprosila o zkoušení, co nejvíce žáků a my jí co?“ Hodila po celé třídě tázavým pohledem „A mi ji vyhovíme!“ Řekla to jako by vynášela rozsudek smrti nějakého nebožáka, ale tvářila se pořád vlídně a okouzlujícně.

Pod gelové růžové nehty se jí dostala třídní kniha a začala pátrat v seznam žáků „Annbeth Chaseová“ Mé jméno se rozhlehlo po celé třídě.Já se jen vrávoravě zvedla a vykročila ze zadní lavice směrem k učitelskému stolu.K mému údivu jsem byla v celku klidná.

„Takže, druhá světová válka, co o ni víš?Ach příběhy z této doby byly tak romantické…“ Jelikož jsem chtěla zarazit tuhle “romantickou“ chvilku tak jsem začala chrlit cokoli jsem věděla. „Začala roku 1939 a skončila roku 1945, nejvíce probíhala ve střední Evropě,“ A další nesmysli, tím vás tady nudit nebudu.Když jsem skončila vyučující si přestala hrát s vlasy a jenom pronesla“Výborně, za jedna.Nepochybovala jsem o tvých schopnostech.“ Lehce se pousmála a poslala mě zpět do lavice.Během zbytku hodiny prozkoušela zbytek třídy, ale neodtrhla od mě pohled.Když zazvonilo vyhrnuli jsme se ze třídy a já byla neobvykle mezi prvními venku.

Přestávky a vyučovací hodiny plynuly a já jsem jen doufala až nepotkám tu divnou ženskou.Bohové stáli při mně, naštěstí jsem ji nikde ve škole nepotkala. „Uf“ Když sem šplhala do schodů celá znavená po dnešním perném dni.Do mozku se mi začali nahrnovat myšlenky o dnešním odpoledni.Já jsem nána.Dneska mám to rande!Má nálada stoupla na úroveň sta bambilionů a ještě víš.

o pokračování se pokusím co nejdřív, protože tahle ta story mě neskutečně chytla.Tak uvidíme kam to dotáhnu.Děkuji za přečtení!

Komtesa98 <3 :D