2. díl série Lost in Colours 💜
,Pro Dianne, dítě s mocí v barvách levandule, si přijde buďto čarodějka se šarlatem nebo muž s paží kovovou. To jste vy?' prohlédl si ho mistr a hledal náznak kovu na jeho paži. Helmut Zemo ze sebe vyloudil krátký ner...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Stejně tak rozlehlé prostory prvního patra byly i přes svoji všudypřítomnou kamennou strukturu pohodlné a nesly se v podobném designovém duchu jako spodní patro s laboratořemi a zbrojnicí.
Helmut Zemo se převlékl ze svého vězeňského oblečení do černého trika s dlouhým rukávem a do tmavě šedých kalhot. Nyní seděl ve společenské místnosti v menším jednoduše provedeném křesle a popíjel jablečný džus, což na první pohled vypadalo jako sklenka dobré whiskey, ale tu nechtěl. Měl by být dnes střízlivý. Johann Fennhoff mu přislíbil setkání s jeho takzvaným týmem a tak zde na ně trpělivě čekal a užíval si ten pocit, že tady už kolem něj nikdo nechodí a neťuká na sklo od jeho vězení.
Dovnitř vstoupil doktor a za ním v závěsu jeden mladík s potutelným úsměvem na rtech a dívka, která naopak vypadala vážně, až vystrašeně. Stoupli si čelem k Zemovi jako při nějakém konkurzu a získali si tak jeho plnou pozornost.
„Helmute," ujal se slova Johann, „rády bych ti představil mé drahé svěřence. Pamatuješ si, jak Avengers měli kdysi problémy se svým mladým Spidermanem? Dokázal jsem ho na nějaký čas zmanipulovat a chtěl po něm, aby získal sérum super vojáka, které má v sobě Steve Rogers. To se mu sice nepovedlo, ale nemohl jsem si nechat ujít to, abych mu při mé návštěvě neodebral krev. Mám pocit, že jsem nalezl něco mnohem lepšího, než je sérum super vojáka a je to to, co má ten kluk. V látce, která mu poskytuje schopnosti, jsem izoloval určité proteiny, ale chyběl v ní přídavek pavouka, abych to označení zjednodušil," vysvětloval dál Johann a Zemo pomalu nemohl uvěřit vlastním uším, jaký progres doktor udělal během toho, co byl on ve vězení.
„Přidal jsem proto esenci hada, jedovatého, abych byl exaktní a stvořil něco nového."
„Takže oni dva mají sílu podobnou tomu Spidermanovi?" přivřel Zemo oči, poposunul se na křesle až snad na samý okraj a odložil skleničku na stolek vedle sebe. Doktor Fennhoff se tajemně usmál, „to není všechno, můj první android Primus, kterého jsem vyslal k vrahovi rodičů Tonyho Starka, se sice už nikdy nevrátil, ale naopak nakazil svým virem androida jejich. Do Primuse jsem virus vložil sám, kdyby někdo z něj chtěl vytáhnout informace o hledání bloodstonů, což byl jeho primární úkol. Nicméně, jejich android Vision na čas pracoval pro mě a dostal se až sem s fialovým bloodstonem v rukou. Ve své své hlavě měl částečně Primuse, proto mě na nějaký čas poslouchal," poklepal si na svůj spánek na hlavě.
„Člen Avengers dopomohl k mému útěku?" Zemo se hlasitě zasmál a mladík vedle doktora se také posměšně uchechtl a dál čekal, až je Johann představí, byl to však dlouhý příběh.
„Fantastické, nemyslíš?" zasmál se rovněž Fennhoff, „Vision tu nějakou dobu setrval, napojil jsem ho proto v laboratoři k počítači, přes který normálně upravuji androidy a zvýšil jsem jeho aktivitu kybernetického mozku, protože Vision, ten není jako ostatní, není to jen program, funguje jako živá bytost skrze svůj kámen mysli," nyní si doktor poklepal na čelo v místech, kde má Vision svůj žlutý kámen, „měl jsem dva dobrovolníky," zadíval se na dvojici vedle sebe, „které jsem nechal vystavit tomu kameni."
