Lost in Purple ｢WinterWitch²｣ ｢Helmut Zemo｣

⋆4. kapitola ➵ Minulost nás dohání⋆⃰

Ošetřovna pro agenty Shieldu se zaplnila novými návštěvníky. Sharon Carter ležela na lůžku, jednu stranu tváře měla napuchlou a ani se jí nemusela dotýkat, aby cítila tu bolest. To vše bylo nic ve srovnání s tím, když jí oznámili, že s členem ochranky, panem Gregorem, se kterým si sotva před hodinu v poklidu povídala, na místě zemřel. Bylo to tak náhlé a nečekané, přebilo to fyzickou bolest, kterou pociťovala na svém obličeji a kárala samu sebe, že nebyla rychlejší. Nedokázal si ale vysvětlit, jak jí mohla zbraň z dlaní tak lehce vyklouznout. Copak se už dostává ze cviku?

U její postele seděl Sam Wilson, „už jsou tady," špitl k ní, byl to on, komu řekla, ať to co nejdříve zavolá Avengers, naštěstí bývali často pohromadě. Ještě aby ne, postupně se z nich stávala jedna malá rodina, což Sharon tížilo na srdci nejvíce.

„Přišli jsme, co nejdřív to šlo," řekl Steve mezi dveřmi ošetřovny, za jeho zády byl Bucky a Natasha, přišli jen oni, protože Wanda zůstala doma s Dianne. Clint se Scottem se vydali na Avengers základnu, aby zorganizovali pátrání po Zemovi, věděli, že se to musí okamžitě řešit.

Steve Rogers přistoupil k lůžku a posadil se na stoličku, na které předtím seděl Sam, ten tiše poodstoupil, věděl, že Steve a Sharon spolu možná mají ještě nedořešené věci, přes které se agentka potřebuje dostat, aby se mohla posunout v životě dál. Aby mohla vědět, jestli se chce posunout dál. Sam by si to přál, ale dokud tomu tak nebude, rozhodně nechce kapitánovi zkřížit cestu a tak si držel jistý odstup. Možná udělal ještě o jeden krok nazpět, když ucítil tvrdý pohled kapitánova nejlepšího přítele s kovovou paží, který se na něj zaměřil jako na svůj příští cíl.

„Je to jak ze špatného snu," řekla Sharon Stevovi tiše, každé slovo ji bolelo přes napuchlou tvář od Zemovy tvrdé pěsti, „nemohu uvěřit, že uprchl, ale nebyl sám, měl něčí pomoc," osvětlila situaci a dál těžce říkala Stevovi, co se u prosklené krychle skutečně stalo a u něj narůstala zlost.

„Chci to vidět," pověděl nakonec Steve, kdy už mezitím držel Sharon pevně za ruku a ona svírala jeho. Ten cit, který mezi nimi kdysi panoval, ještě stále nevyprchal.

Potom se trojice vypravila do vězení Shieldu, aby omrkli místo činu.

„Co se stalo mezi tebou a Sharon, proč už to nefunguje?" zeptal se Bucky během cesty, chtěl jejich problému přijít na kloub, ale Steve jen zakroutil hlavou, odmítal se o tom teď bavit, „dělám to pro ni, aby byla šťastná a to by mohla být se Samem," podotkl.

„Oni spolu," to nemohla Natasha přeslechnout, „randí?" použila jemnější slovo, než to, co měla na mysli.

„Neřekl bych, že spolu randí, zatím," zakroutil Steve znovu hlavou a ani na jednoho ze svých nejlepších přátel se nepodíval, raději hleděl přímo před sebe.

„Se Samem šťastná nebude," odfrkl si Bucky naštvaně a znechuceně při vyslovení jeho jména zkroutil rty, až to Steva překvapilo, „proč myslíš? Sam je jeden z nejlepších chlapů, co znám," a měl pravdu, byl hned druhý po Buckym, kterému by svěřil vlastní život a věděl by, že s ním naloží správně.

„Nemám ho rád," zamručel Bucky chraplavým hlasem, který pochytil od Wandy

„Tobě vždycky dlouho trvalo, než sis na někoho zvykl," poznamenal jeho nejlepší přítel, jeho názor mu nebral, však si brzy na Sama udělá vlastní. V Buckyho hrudi se znovu ozval bublavý smích, „prosím tě, na tebe jsem si zvykl hned," zavzpomínal, kdy byli ještě náctiletí kluci a začali se spolu přátelit.

„Mě sis vybral," řekl Steve zastřeně, „tehdy v té uličce," on si lépe vzpomínal na jejich setkání, šel tehdy domů a v boční uličce ho napadla nějaká skupinka grázlů, ještě mladých kluků, kteří ho chtěli okrást o peníze, byla to tehdy těžká doba. Odhodlaně se bránil, nikdy se jen tak nevzdal, ale tušil, že neměl šanci, dokud se však v uličce neobjevil o jeden rok starší chlapec, o kterém si myslel, že se jde akorát přidat. Jak však zaslechl skučení partičky zlodějíčků a vzhlédl, spatřil hnědovlasého vysokého kluka ve vytahaném tmavém triku a okopaných botách, nejstaršího ze čtyř sourozenců z rodiny Barnesů, který mu podával ruku, aby mu pomohl vstát.