Vyvolení || FF Avengers cz

17.

,,Starku!" Zakřičí na mě Pietro kontrolující stav Camerona a Loren. Otočím se na něj s nadějí že alespoň on to má pod kontrolou.

,,Ona nedýchá!!!"

T O N Y

,,Cože?!" Vykřikl jsem zděšeně.

,,Do teď dýchala pomalu a nepravidelně, ale teď najednou přestala dýchat úplně!!!"

,,Tak jí udělej umělé dýchání! Věřím že klukovi jako jsi ty, to u ní vážně vadit nebude" Koutkem oka jsem zahlédl jak protočil oči. Věděl jsem že tohle rýpání naprosto nenávidí, ale slespoň se naučil mlčet a jednoduše některé mé poznámky ignorovat.

,,Myslíš si že jsem tak blbej? Samozdřejmě že jsem umělé dýchání už zkoušel! Musíme jí dostat na základnu a to hned! Myslím si že ji něčím otrávili"

,,A ten druhej? Cameron, ten je v pohodě?"

,,Sice je v bezvědomí, ale dýchá normálně a tep má stálý"

,,Pane? Quinjet právě přistává na místě" Oznámila mi má umělá inteligence.

,,Díky F.R.A.I.D.A.Y" Řekl jsem a konečně zabil toho jednoho mrazivého obra, který mě tu neustále otravoval. ,,Pietro teď mě poslouchej, vezmi oba dva včetně Wandy do quinjetu ať se na ně Bruce podívá! Pamatuješ si kde jsem přistál a vylekal tě?" Zeptal jsem se, načež on přikývl.

P I E T R O

,,Přesně tam teď přistál quinjet ve kterém už čeká Bruce! Odnes je tam, budou tam v bezpečí"

Nařídí mi a já ihned vezmu Loren do náručí a superrychlostí se rozeběhnu ke quinjetu.

,,Kdo to je?" Zeptá se mě ihned Benner jakmile mi otevře dveře do quinjetu a já i s dívkou v náruči vejdu do dovnitř.

,,Jmenuje se Loren, ovládá telepatii a telkinezi, ale včera ji unesli a myslím si že ji něčím otrávili, musíš jí rychle pomoct, úplně přestala dýchat!" Řekl jsem a položil ji na sedačky.

,,Je to další vylepšená z Hydry?" Zeptal se a přitom ji nasazoval masku, která ji umožnila se konečně nadechnout ,,S maskou bude moct dýchat a tep se jí zlepšuje. Musíš mi ale o ni říct co nejvíc, nejlépe všechno co víš, jinak bych mohl něco udělat špatně. U nenormálních lidí je to lehce složitější" Řekl, trošičku poodstoupil od Loren a napil se vody.

,,Taky jsme si také ze začátku mysleli že jsou z Hydry, ale ona a další čtyři kteří teď pomáhají v boji jsou prý nějací vyvolení. Vybrala si je prý nějaká jeskyně poznání nebo co a teď mají superschopnosti" Řekl jsem a ledabile pokryčil rameny. Jakmile jsem to ale dořekl, tak Bruce vytřeštil oči a ihned vyprskl vodu kterou zrovma pil a podíval se na mě jako na mimozemsťana.

,,A to mi říkáš jen tak!?!" Zakřičel až jsem se ho lekl. No, když na vás křičí hulk, nic příjemného to neni.

,,Ehm...no...jo? Proč? Ty snad něco o tom víš?" Zeptal jsem se nechápavě s hlavou nakloněnou na stranu.

,,Vybrala si je posvátná jeskyně! Myslel jsem si že se toho jevu snad ani nedožiju! Dokonce jsem to začal považovag jem za mítus! A teď mi jedna z vyvolených leží přímo přede mnou" Říkal a nevěřícně kroutil hlavou.

,,Ehm.....no já teď ještě skočím pro Camerona a Wandu a ty se mezitím vzpamatuj z toho šoku a postarej se o ni"

,,Počkej! Ještě mi prosím řekni jestli již přijala veškerou svoji sílu, v této situaci je to opravdu důlžité"

,,Přijmout veškerou svoji sílu znamená to že se v tobě nashromáždí energie, která pak vybouchne a zničí kus lesa?" Zeptal jsem se ho s nadzvednutým obočím, načež přikývl.

,,V tom případě Cameron kterého za chvilku přinesu i ona svojí plnou moc už přijali" Řekl jsem co nejrychleji a ještě rychleji jsem se rozeběhl pryč. Chtěl jsem se z této divné konverzace nějak vykroutit a už jsem se opravdu bál o sestřičku. Navíc by mě Stark zabil, kdyby se mezitím co bych byl pryč, něco Cameronovi stalo.

Kličkuji mezi stromy a úspěšně se vyhýbám jednomu stromu za druhým a během vteřinky jsem stál u Wandy.

,,Jsi v pohodě?" Zeptal jsem se starostlivě jakmile jsem přiběhl k Wandě která se zády opírala o strom a bolestmě se držela za místo, které si pomocí moci léčila.

,,Jo, ale vyléčit mi to bude trvat ještě hodně dlouho" Řekla se značnou bolestí v hlase.

,,Dobře, teď se nelekni, vezmu tě do náruče a odnesu tě do quinjetu kde se na tebe Bruce podívá" Přikývne a já ji co nejopatrněji vezmu do náruče, načež ona sykne bolestí. Rozeběhnu se do quinjetu ve kterém Banner ošetřuje Loren.

,,A co se stalo jí?"

,,Dotkl se mě mrazivý" Odpověděla a já ji posadil na sedačku hned vedle hlavy Loren.

,,Ne to je v pohodě, radši se postarej tady o Loren, ona tvoji pomoc potřebuje víc" Začala protestovat hned jakmile se k ní Bruce rozešel s tím, aby ji ošetřil.

,,To nepřipadá v úvahu, Bruce se na tebe podívá a ošetří tě"

,,Já to zvládnu"

,,Ne, Bruce ti to ošetří, může ti tam vzniknout nějaká infekce!"

,,Neboj se bráško, svoji mocí to vyléčím mnohem dřív" Řekla mi s úsměvem. Vždycky říkává že ji přijde strašně roztomilé když se chovám jako starostlivý starší bráška.

,,No dobře, já jdu pro Camerona" Povzdechl jsem si a znovu se rozeběhl pryč.

,,Huh, ty jsi těžký" Říkal jsem a při tom Camerona pokládal na sedačky přímo naproti holkám.

,,Měl jsi pravdu Pietro, Loren se nadýchala nějakého plynu který ji napadl plíce a znemožnil ji dýchat. Kdyby byla normální asi by to nepřežila" Informoval me Bruce hned jak jsem se dostavil do quinjetu.

,,A bude v pořádku?" Ptala se starostlivě Wanda.

,,Jo nemusíte se bát, do pár hodin by se měla probrat. A teď běž pomoct ostatním" Jen jsem přikývl a rozeběhl se k ostatním.

,,No konečně! Co ti trvalo dlouho!?" Vyjel na mě hned Tony.

,,To jsem ti chyběl tak moc?" Řekl jsem s ušklebkem a zvedl ze země kopí. Rozhodně nebylo tak vyspělé jako to co měl v rukou Cameron, ale jako zbraň fungovalo dobře. I s kopím v ruce jsem se rozeběhl a občas někoho kopím uhodil nebo ho probodl (Né to vůbec není ani trochu morbidní).

,,Musíme se stáhnout, je jich tady na nás až moc. Naše priorita je teď zachránit Loren, Wandu a Camerona" Prohlásil po chvilce boje Capitán.

,,Nevěřím tomu že to říkám, ale Cápo má pravdu" Přidal se k němu Tony.

...

Dneska trošku kratší kapitola, ale doufám že se vám i tak líbila. Názory pište do komemtářů. Pokud uvidíte nějakou chybu nebojte se mi napsat.

Q: Chtěli by jste někdy charakter ask?

A: Odpovědi na otázky bych napsala takhle sem dolů hned pod kapitolu