Vyvolení || FF Avengers cz

25.

,,Takže co že to máš za superschopnosti?"

,,Umím se proměnit v jakékoliv zvíře a momentálně trénuju proměnu v jiného člověka"

W I L L

,,Na, tady to máš" Hodil jsem před Natashu zabranou do filmu se sklenkou červeného vína v ruce štos papírů s odpovědmi na otázky které po mně chtěla.

,,Jak se ti to povedlo?" Rychle se pořádně posadila a začala s překvapením a šokem v tváři listovat papírama.

,,To víš, použil jsem svůj šarm a můj dokonalý smysl pro humor a okouzlil ji tak moc, že mi hned všechno řekla. Byl bych prostě skvělej detektiv. Měl jsem pravdu, nebylo to těžký" Natasha na mě zvedla pohled od papírů s nadzvednutým obočím.

,,A teď jak jsi to dokázal ale upřímně"

flash back

,,Jménem Avengers ti římám mluv!" Křičel Will a mával u toho židlí ve vzduchu jako by to mělo nějak magicky pomoc. Dívka připoutaná ke stolu nad ním opět jen otráveně protočila oči, což Will naštvalo, takže židli hodil na zeď. Bohužel to ale moc nevychytal, protože židli hodil na dveře, čím na nich rozbyl prosklenou část.

,,Ooops"

,,Cože jsi udělal s dveřmi!?" Vyhrkla Naštvaně rudovláska.

,,Sorry jo? Nemusíš být tak naštvaná, právě jsem za tebe zjitil všehny důležité informace. A ty jsou důležitější než nějaké rozbité dveře, židle a tvoje kytara limitované edice Eda Sheerana"

,,Cože?!"

,,Nic, nic, nic, v klidu jo?" Will ji lehce chytl za ramena a zatlačil ji zpět do pohovky, aby se uklidnila ,,Uvolni se a běž říct tý kamenný soše že jsme to zvládli" Natasha se na něj přísně a naštvaně podívala, což donutilo Willa okamžitě s tichým 'promiň' ruce z jejích ramenou sundat a dát je do obraného gesta. Na to mu už nic rudovláska neřekla a naštvaně odešla z místnosti s papírama a složkama v ruce, mírící do kanceláře jodnoočka.

,,Tak jak to šlo?" Ozval se najednou hlas za Willem.

,,Ježiš já se tě lekl" Řekl jsem a přiložil si ruku ke srdci. Otočil jsem se na něj a viděl jak se mi potichu směje a sedí v kuchyni u kuchyňské li ky.

,,Hahaha, vážně vtipné" Protočil jsem nad ním oči a přešel za ním do části kuchyně, abych si taky nalil sklenici vody ,,Já myslel že jsi to celé sledoval za sklem" Ušklíbl jsem se na něj a nalil si vodu do skleničky.

,,Jenom začátek když si tam byl s Nat, byla to nuda a tak jsem odešel, ale hned jakmile jsem tady narazil na Nat která mi řekla že to tam vedeš sám, tak jsem tam šel znova. Bohužel jsem ale přišel až ke konci, když ti zrovna slíbila že bude mluvit když přestaneš už řvát" Řekl mi s úšklebkem.
,,Takže by mě celkem zajímalo jak to šlo před tím než začala mluvit"

flash back

,,Prosím spolupracuj už" Hystericky se Will rozbrečel na Ash rameni, která se nezmohl na víc, než aby nad ním znovu protočila oči"

,,Suprově, jako po másle" Odpoveděl jsem mu a znovu se napil vody.

,,Fakt?"

,,Úplně eňo ňuňo" Z nějakého důvodu to oba dva rozesmálo.

,,No vidím že se dobře bavíte" Teď jsme se lekli oba dva, protože jsme ani jeden neviděli Furyho ani Mariu Hillovou do místnosti vkročit ,,Ale řekněte mi, kdo bude sakra platit ty rozbité dveře, židli a kytaru?!" Postupně víc a víc zvyšoval hlas.

,,To rozhodně zní jako definice něčeho co šlo po másle" Slyšel jsem tiše se zasmát mého kamaráda vedle mě.

,,Neměl by jste mu spíše poděkovat za to že ji dokázal rozmluvit?" Tentokrát nadskočili všichni v místnosti když z ničeho nic promluvila Ema, která seděla vedle spideyho a společně sledovali nějaký seriál. Hádám že to je Umbrella academy (Khámo to jaký typy na filmy a seriály sem dávám xd).

,,Děkuju vám za získání porřebných informací-"

,,Nemáte za-"

,,Ale teď mi sakra vysvětletete co jste tam dělal?! Myslíte si že si tu můžete dělat co chcete a my jako tajna organizace s milióny na účtě to za vás všechno zaplatíme?!" Dál zuřil jednoočko.

,,No, vlastně celkem jo" Přiznal jsem. Opět jsem uslyšel mého kamarada se roztomile této situaci zasmát. Pirát si povzdychnul, protože mu došlo že s tímto přerostlým pubertálním děckem to prostě nemá smysl.

,,Dobrá, pro teď vám to odpustím s tím, že zítra budete pomáhat v jídelně"

,,Co-" Nestihl to ani doříct a Fury i s jeho ocáskem Hillovou opustili místnost. Jeho kamarád to už nevydržel a rozesmál se, tentokrát ale pořádně a nahlas až se za břicho popadal. Nemohl si pomoct, ale představa Willa v zástěře a síťkou přes vlasy byla zkrátka pro něj velice vtipná. Chtěl jsem se na něco zeptat Emy, ale když jsem se otočil na místo kde před chvílí Ema seděla i s Peterem už tam ani jeden nebyl.

,,Ti dva se pohybují jako duchové" Poznamenal můj kamarád když se konečně přestal smát a podíval se na místo kam jsem se zamyšleně koukal.

,,To jo, každopádně už budu muset jít, čau" Rozloučil jsem se s ním a pomalu odcházel z místnosti.

,,Počkej Wille!" Zastavil mě hlas mého kamaráda ,,Vlastně jsem chtěl s tebou mluvit"

,,Povídej" Přešel jsem zpátky k němu a sedl si k lince.

,,Připadá mi že jsme se za posledních pár týdnů celkem odcizili. Myslím tím že už se tolik tomu druhému nesvěřujeme"

,,Jo, to máš nejspíš pravdu, ani jsem si to neuvědomil" Přiznal jsem se provinile.

,,Já vím" Smutně se pousmál ,,Asi jsem ti chtěl jen říct že tu jsem pro tebe a že tě mám rád" Usmál se na mě.

,,Taky tě mám rád Harry"

A S H

Hned jakmile jsem se rozhodla spolupracovat a zodpověděla jsem všechny otázky mě dali do cely s tím, že až si budou jistí že nejsem nebezpečná tak mě pustí. Díky bohu mě dali do cely s normální postelí, v rohu byl stůl se židlí a záchod dokonce i se sprchou byl za menšími dveřmi, takže když jsem potřebovala na záchod tak jsem si zavřela dveře a nikdo mě nemohl vidět. Vlastně kdybych vynechala ty mříže tak to tu vypadá jak nejaký opravdu malý byt bez kuchyně.
Sundali mi všechny řetézy a pouta, jen mi nechali ten obojek který mi bránil schopnostem.

,,Sločno Holt" Ozval se samotný Nick Fury od dveří.

,,Rád bych si s Vámi promluvil"

...

Čauko :D
Chtěla bych tu poděkovat všem kteří zanechávají komentaře, vždy mě to motivuje k napsání dalších kapitol.

Q: Co máte na sobě nejradši? (Vzhledově)

A: U mě vítězí oči :D