𝑆𝑒𝑝ℎ𝑡𝑖𝑠 ˡ·ˢ ✓

~2~

,, Tady. " řekl Harry když vešel do koupelny a už vykoupanému Louisovi předal jeho velké triko s ručníkem.

,, Až budeš přijď do kuchyně, je hned tady za rohem." dodal ještě a sám se do kuchyně vydal.

Nevěděl co takový malý caparti jí a vlastně doma měl jen základní věci, protože nic moc nepojedl a tím to bylo ještě těžší.

Nakonec se rozhodl pro míchaná vajíčka.

Louisovi udělal dvě. Zrovna když je otáčel a nadával, protože je spálil, do kuchyně vešel Louis.

Vajíčka mu dal na talíř a přiložil mu k tomu chleba.

Louis se na to koukal docela udiveně, ikdyž skoro celý život žil na ulici, věděl že by to nemělo být černé jako uhel.

,, Má to takhle být? " zeptal se.
,, Nevím asi jo." odpověděl Harry. Věděl o tom velký kulový.

,, Proč si byl takto pozdě vůbec sám v parku, prcku? "

,, Jsem tam každý den." odpověděl Louis.
,, A co tvoje rodina? " ptal se dál starší.
,, Co je to rodina?" nechápal mladší.

Harry nadzvedl obočí. Sám tomuto moc nerozuměl, takže mu to asi nevysvětlí, proto jeho otázku přeskočil a nahradil ji svou, která ale souvisela s rodinou.

,, Máma? Táta? "

,, Kdo to je?" zamračil se Louis a bylo vidět, že přemýšlí.
,, To je ten co se o tebe stará a z mámy jsi vylez. " vysvětlil stručně Harry.

,, Ty jsi můj táta? Když se o mě staráš?" Zamrkal mladší radostně, protože měl tátu.

,, Ne, já jsem Harry. " utnul jeho radování, povzdechl si a rozhodl se, že mu to vysvětlí někdy jindy.

,, Jak ses dostal do toho parku." načal nové téma, kterého zajímalo.

,, Přišel jsem tam." odpověděl Louis, Harry hrdelně zavrčel, toho ten pidižvík zkouší?

,, Tak jsem to nemyslel. Jak ses dostal na ulici, že nemáš domov? " vysvětlil svoji otázku.

,, Nevím, dříve jsem byl z jednou paní, ale ta se jednou vydala pro jídlo a už se nevrátila." pokrčil rameny.

Tady tohle byla asi jeho máma, pomyslel si Harry.

Louis si dal do úst kousek vajíček a zašklebil se. ,, Nechutná? " zeptal se Harry.

,, No nevím, jsem rád za jídlo, ale je to spálený. " řekl Louis koukající se na Harryho smutným očima.

Harry ty své protočil, vzal talíř s vajíčky odcházející s ním někam do útrob bytu.

Po chvíli se vrátil bez talíře.

,, Sněz jen chleba." řekl vykulenému Louisovi, ten nečekal a do chleba se hned zakousl.

Měl chleba rád, hlavně když byl měkký. Vlastně kromě chleba, pár zbytků a Harryho vajíček, nikdy nic neměl, ale nestěžoval si, byl rád, že ještě žije.

Vychutnával si ho a Harrymu přišel nad míru roztomilý, takový malý, doufá, že takový bude i když vyroste.

Už najezený Louis, bez chleba v rukách se s unaveným pohledem koukl na Harryho.

Démon si povzdechl a polospícího prcka si vzal do náruče. Došel s ním k sobě do pokoje, protože neměl jinou postel než svoji dvoulůžkovou.

Na jednu stranu uložil Louise a sám odešel do koupelny. Sice je zabiják, ale není prase.

Po vyčištění ran a umití se převlékl jen do  volných kalhot a šel za Louisem do postele.

Zůstal tak jak ho nechal akorát si trochu zhodil peřinu.

Sedl si na svou půlku, přehl se před Louiho a přikryl ho dekou.
Zrovna dával hlavu na polštář když uslyšel jemné zeptání.

,, Necháš si mě? Je tady teplo. Prosíím."