𝑆𝑒𝑝ℎ𝑡𝑖𝑠 ˡ·ˢ ✓

~8~

Louis se pomalu zvedl s cílem, jeho domov. Tedy doufal, že je to pořád jeho domov.

Jeho a Harryho.

Byl na něj naštvaný, ovšem teď když byl bez něj cítil se prázdný.
Najednou jakoby si uvědomil co udělal.

Reagoval moc přehnaně? Ptal se sám sebe.

Jistě, že ano! Okřikl se hned.
Udělal ukvapené závěry, ale Harry po něm přeci žádal sex.

Tedy vlastně nežádal jen mu to navrhl, protože se zeptal.

Hned jak si to uvědomil zastavil se.
V hlavě měl strašný zmatek a nemohl na se na nic pořádně soustřeďit, jediné co mu behalo v hlavě byl Harry.

Harry. Harry. Harry.

,, Proč já! Copak nechápeš, že ho miluju, ale co mám podle tebe jako dělat!? " Rozkřičel se z pohledem na nebe, jako by tam byl někdo, kdo za tohle může.

No, pokud ho hledal, měl by se spíš dívat pod sebe.

Začali mu z očí vyříkat nové a nové slzy a vůbec neskončili když si uvědomil co řekl.

Vážně se musel dostat do takové situace, aby si to konečně přiznal.

I se slzami v očích se rozběhl domů a ikdyž někdy pořádně neviděl přes uslzené oči, nezastavoval se.

Zastavil se až před dveřmi jejich bytu a začal váhat.
Co když ho Harry nebude chtít vidět, co když ho nesnáší?

Určitě by nenašel odvahu sám zazvonit, ale naštěstí mu otevřel Harry, i beze zvonku.

,, Slyšel jsem tě. " vysvětlil ze zarudlými oči.

Louis kývnul a ihned se na Harryho vrhnul.
Démona to zaskočilo, proto chvíli nespolupracoval, ovšem když se mu Louis do pusy snažil dostat jazykem, přebral iniciativu.

,, Byla chyba odejít, chci být na vždy s tebou " řekl Louis, Harry na to nic neodpověděl a vzal ho do bytu.

Vsunul mu jazyk do pusy rychleji a vášnivěji.

Zanedlouho už nebyli u dveří jejich bytu, ale v obýváku. Kde Harry vyryl na podlahu nějaké znaky, které se po jejich dokončení sami od sebe rozhořely.

„Sedni si do prostřed." Přikázal Harry Louisovi ukázal na kolo, v kterém bylo dostatek místa.

Ten si tam jako poslušný pejsek sedl a čekal co se s ním bude dít dál.

Najednou mu začali hořet šaty a i on sám. Harry, ale nebyl ten kdo ho uhasil. Do bytu vtrhl jeden z démonů, který byl v celé řady všech.

Rozhodoval o tom kdo může a nemůže být ďáblem a také trestal svá stoupence.

„Díky." Řekl Harry odcházejícímu ďáblovi. Odešel hned co přišel a vypadalo to, že po sobě nic nezanechal, ale tak tomu nebylo. U Louisovich kolen byl pytlíček.

„Rozbal ho." Řekl Harry a Louis poslechl. V pytlíčků byly bylinky. Bylinky, které jsou potřebný pro oný rituál.

„ Díky ďáblu, že tě schválili." Řekl Harry a rozsypal bylinky po zemi.
Sám si sundal všechno oblečení a přiblížil se k Louisovi tak, aby měl jeho penis u chlapcovi pusy.