Nothing like us [Taekook/Vkook]

2

Seděl jsem na posteli a přemýšlel o včerejšku. Nenáviděl jsem se, strašně jsem se nenáviděl. Yoongi zůstal přes noc u mě, měl o mě strach. Chtěl jsem to udělat znovu, chtěl jsem zase cítit ten krásný pocit ale on mě nenechal. Nenechal mě to udělat. Jenže on mi to bral násilím, Jungkook mi to vždy vysvětlit. Vysvětlil mi že to není správné a vysvětlil mi co se stane když to budu dělat pravidelně jako předtím. Jenže teď už jsem neměl co ztratit. Protože všechno co jsem měl jsem už ztratil. To on byl moje všechno. Můj důvod k radosti. On byl to proco jsem žil. Když jsem byl s ním, nepřemýšlel jsem nad ostatními věcmi, bylo to jen já a on. Ale to už skončilo. Mělo to vůbec smysl? Vždyť jsme byli tak dokonalí a teď? Teď se ze mě stala jen troska, alkoholik, kuřák a feťák. Ale byla to moje chyba to já se zachoval jako největší idiot. Kéž bych mohl vrátit čas. Nic by se nestalo...

Šel jsem do koupelny a umyl si obličej studenou vodou. Opřel jsem se o umyvadlo a díval se na sebe do zrcadla. Vypadal jsem hrozně, vypadal jsem mnohem hůř. A přitom to byl jen první den. První den bez něho.

Zkoušel jsem mu volat ale nikdy to nezvedl. Nedivil jsem se. Zlomil jsem mu srdce. Stejně jsem nevěděl co bych mu řekl. Promiň? Omluva to nespraví. Nic už to nespraví. Veděl jsem že ten telefonát by stejně neměl cenu. Proč jsem mu tedy pořád volal? Možná jsem jen chtěl slyšet jeho hlas. Ten sladký hlas který zněl pokaždé tak moc sladce. Ať už byl smutný nebo naštvaný pořád byl tak sladký. Stejně jako jeho rty.... Co bych dal za to je zase ochutnat. Nejspíš všechno. Ano dal bych za to všechno.