Bradavice v roce 2087

Jsem kouzelnice!?

Protočím panenky, když uslyším otravný zvuk zvonku, který mi právě zvoní v uších.Jen seběhnu ze schodů, abych otevřela dveře.V půlce cesty dolů ze schodů se ale zastavím s udiveným výrazem na tváři.Moje mladší nevlastní sestřička Kia mě s otevíráním dveří evidentně předběhla.Jen koukám s otevřenou pusou.Do domu se nám vhrne nějaký podivný dědula v podivných fialových šatech.Jen slyším jak ho táta pozve dovnitř a jde s ním směrem do kuchyně.Rychle seběhnu dolů, abych zjistila co se vlastně děje.Zastavím se mezi dveřmi.Podivný dědula už sedí u stolu s čajem v ruce.Moje matka sedí vedle něj s čajovou konvicí, jako by jeho náštěvu očekávala.Jen zaslechnu jak se představí.,,Jmenuji se Wolfgang Magnussen.‘‘ Promluví ten podivný dědula. ,,Jsem řiditel školy čar a kouzel v Bradavicích.‘‘ Mluví dál. ,,Pojd´ k nám Hope.‘‘ Řekne a já mám pusu ještě víc dokořán. ,,J-jak znáte mé jméno? A co jste vlastně zač?‘‘ Zeptám se toho děduli a tázavě se podívám na mámu, tátu a Kiu, která vypadá stejně udiveně jako já. ,,Jak jsem řekl jsem řiditel školy v Bradavicích. Ty a tvoje sestra máte kouzelnický talent. Nastoupíte k nám na školu.‘‘ Jen se posadím vedle Kii, raději nic neříkám a jen naslouchám údajnému řiditel. ,,Copak se vám nikdy nestalo něco k čemuž jste nenašli žádné logické vysvětlení?'' Zeptá se dědula a Kia se hned ujme řeči. ,,Pamatuješ Hope na to jak jsem zničila tvůj obraz a přiletěla ke mně ta váza a udeřila mě?‘‘ Odpoví Kia a já ze sebe vypravím pouhé.,,J-jo pamatuju, ale já tu vázu nehodila přiletěla sama.‘‘ Řeknu a chvíli se zamyslím. ,,No možná by to dávalo větší smysl kdyby to bylo tak jak říkáte.‘‘ Ujmu se slova a začínám podivnému dědulovi trochu věřit.Kia poté vypráví další záhadnou historku, ale já už jsem myšlenkami úplně jinde a přemýšlím co bude dál.Pan řiditel se po chvíli zvedne a dodá. ,,Za pět dní vám jede vlak dámy nezapoměnte si vzít vše potřebné a uvidíme se v Bradavicích.‘‘ Odvětí a nachá na stole dvě obálky jednu pro mě a druhou pro Kiu.Pak už jen slyším jak se za ním zaklapnou dveře a on opustí náš dům.