Bradavice v roce 2087

Halloween part.1

Když se ráno probudím s hrůzou zjistím, že jsem zaspala. Rychle si vyčistím zuby a hodím na sebe uniformu.,,Snad ještě stihnu snídani."Zamumlám a neudržím zívnutí.Vyběhnu ze spolky, mám ještě deset minut na snídani, pak mi začíná létání, takže se mi nejspíš udělá špatně.K mému stolu připlachtí Oliver v pařátech svírá nějaký kus pergamenu.Papírek mi přistane před nosem a já ho lapím ještě ve vzduchu.Je od Conana.

Milá Hope

Doslechla jsi se o té Halloweenské akci dnes v 18:00?

Napadlo mě, že by jsme mohli být spolu.

Conan

Odepíšu okamžitě na druhou stranu.

Jasně

Hope

Sice nám dva chybí, ale někoho sna seženu.Halloweenská akce je něco, jako stezka odvahy, kde plníte úkoly.Slyšela jsem, že je to zábava.

Po hodině létání, bylinkářství, lektvarů a kouzelných formulí mám konečně volno (když nepočítám hromadu úkolů).Rozodla jsem se, že nám seženu nějaký tým.S hledáním začnu ve spolce.Nějaká studentka v otrhaném hábitu sedí v křesle.,,Mmmm ahoj neruším?" Zeptám se.,,Ne."Odpoví, aniž by zvedla oči od knížky, kterou čte.,,No víš, sháním dva lidi do týmu na tu dnešní akci."Odmlčím se.,,Napadlo mě jestli bys nechtěla být s náma?",,Jo, jsem ráda, že se někdo našel, mám vlastně taky jednoho člověka." Odthrne pohled od knížky.,,Takže to by jsme byli čtyři."Konstatuju.,,Já jsem Hope.",,Maeve." Špitne.,,Ským to vlatně ještě jsi?"Zeptá se.,,S Conanem, je to prvák taky z Mrzimoru.",,Já jsem s Dagem, ale je to takovej morous, tak ho ber jen do počtu."Řekne a pokrčí rameny.,,Přihlásila jsem se hlavně kvůli němu, chci aby se dostal mezi lidi."Vysvětlí a já chápavě přikývnu.Ještě chvíli si povídáme a pak, když obě musíme jít se rozejdeme.

V 18:05 přiběhnu na nádvoří, nestíhám a od běhu jsem celá zpocená.Je tu snad deset tisíc lidí.Procpu se davem k Conanovi, Maeve a zřejmě Dagovi.,,Omlouvám se, že jdu pozdě, ale jak vidím ještě to nezačalo." Vyhrknu zprva.,,Jinak ahoj Conane, Maeve a ty musíš být Dag."Řeknu a Maeve kroutí hlavou jako bych něco děsně zvorala.,,Pro tebe jsem Steaven."Řekne chlapec a já znervozním.,,Aha."Vyleze ze mě nakonec.,,Já jsem Hope."Snažím se zlepšit napjatou atmosféru mezi námi.,,Hm zajímavý."Odcekne.

Po dvou hodinách čekání, při kterém jsem se stihla občerstvit malinovou taštičkou a málem se ze mě stal rampouch(nebýt Maeve), jse dostáváme na řadu.Ujme se nás profesorka s blond vlasy a mi jí následuje směrem k jezeru.Jezero je minimálně osvícené a nanejvýš děsivé.Na hladině vedou čtyři cesty z převrácených lodiček.,,Tohle je první ze tří úkolů.Musíte přeskákat přes lodičky a na konci najít důležitou zprávu, pak se tou samou cestou vrátíte zpátky Jasné?"Vykukeně zírám na profesorku.,,Jako každý sám?"Zeptám se udiveně.,,Ano, a pohněte sebou."Vykřikne a mizí v dálce.Steaven jde první a já hned za ním.První lodička je osvětlená, od ní pak vedou čtyři cesty.Když stoupnu na první lodičku zjistím, že je obalená zeleným slizem.Lehce přeskočím na další.Ostatním se moc nedaří Conan i Maeve spadli okamžitě.Jen Steaven pokračuje směle vpřed.Lehce přeskáču ještě dalkší tři lodičky.Zbystřím, když si všimnu, že Steaven má svůj papírek a přetahuje se o něj s nějakým kostlivcem.I Maeve a Conana otravují kostlivci.Přeskočím na další lodičku a uvidím lucernu ve tvaru dýně, které v ústech visí srulovaný pergamen.