Love forever ♡

Nurseries:)

o 4 měsíce později

Stav těhotenství: začátek 9 měsíce 

Z pohledu Ellie

,, Ellie, drahoušku nezapomeň si zbalit všechno. Hlavně ty věci pro miminko." usmála se na mě Pattie, která se už nemůže dočkat až se jí narodí první vnouček. ,, Neboj se Pattie. Mám všechno." úsměv jsem jí oplatila a čekala než přijede Justin, abychom mohli letět domů, protože samotnou a těhotnou mě letadlem letět nenechá.

Abych vás obeznámila se situací: Dnes jsem čtvrtý den u Pattie ve Stratfordu, protože Justin měl ještě nějaké koncerty a hodně práce ve studiu a já abych se doma neunudila k smrti jsem jela právě sem. S Pattie jsme za tu dobu probrali snad všechno, co se týče těhotenství, porodu a tak. Jsem jí moc vděčná za všechny rady, které mi dala, protože jsem si jistá, že je určitě budu potřebovat. Taky jsme dokoupili nějaké věci pro malého. Opravdu jsem Pattie za to všechno vděčná, protože je mi jak mamka, kterou nemám. Je mi po ní smutno, ale co nadělám? Pattie je opravdu úžasná a hlavně silná žena s  obrovským srdcem.

Z přemýšlení mě vytrhl zvonek. Určitě to bude Justin. ,,Klidně zůstaň sedět Ellie, já tam dojdu." řekla Pattie, ale já se i přes to začala pomalu zvedat, protože s tak velkým břichem, jako mám já to jde dost těžko. Konečně jsem se zvedla a šla do chodby, odkud šli hlasy Justina a Pattie.

,, Ahoj miláčku." řekl Justin a pevně mě objal- dle možností:D. ,, Ahoj Jayi. Chyběl jsi mi." obětí jsem mu opětovala a políbila ho. Panebože, ty jeho rty jsou jako droga. Tak moc mi ty 4 dny chyběly, tak moc mi chyběl on celý. ,, Ty mě taky. Jak se má junior?" zeptal se s úsměvem. ,, Doufám, že už půjde ven, protože se cítím jako balvan. Mám oteklé nohy, obří břicho, bolí mě záda, nemůžu spát a nemůžu se skoro ani zvednou, sednou si a lehnout. Už aby byl malý venku, protože i ty nálady mě štvou." řekla jsem a pohladila si velké těhotenské bříško. Je znát, že už malý bude brzo venku, protože na bříšku a celkově na mém těle je znát, že se porod neúprosně blíží. 

,, Kde máš věci lásko?" ,, Nahoře. Vezmeš je prosím? Já se zatím rozloučím s Pattie." udělala jsem na něj psí oči a on poslušně odešel nahoru pro moj věci. ,, Budeš mi chybět Pattie. Děkuju ti moc za všechno, mám tě ráda." objala jsem jí a cítila, že se mi slzy ženou do očí. Blbý hormony-_-. ,, Já tebe taky drahoušku. Nezapomeň napsat nebo zavolat, kdyby se cokoliv dělo a já se budu snažit přiletět, co nejdříve to půjde. Hlavně se opatrujte." přikývla jsem a odtáhla se z jejího obětí. ,, Vy jste tak úžasný." slyšela jsem hlas za sebou. Otočila jsem se a uviděla Justina s mobilem v jedné ruce a v druhé ruce měl kufry. ,, Doufám, že si nás nefotil?!" ,, To taky, ale teď už jdeme, protože za chvilku nám letí naše letadlo. Sice je to soukromé, ale já bych rád byl doma, protože jsem zvědavý, co řekneš na překvapení." šibalsky se usmál a rozloučil se s Pattie. Řekl překvapení nebo se mi to zdá??? ,, Tak mi jedem, mami. Děkuju za Ellie a za všechno. Mám tě rád a neboj, kdyby se cokoliv dělo, tak ti zavolám nebo napíšu a popřípadě pro tebe pošlu letadlo. Pa." objali se a my s Justinem šli k autu, které nás doveze na letiště. 

----------

,, Takže teď ti zavážu oči a budu tě navigovat. Hlavně se neboj, protože všechno mám pod kontrolou." usmál se na mě Justin a dal mi šátek přes oči. Ou, zapoměla jsem se zmínit, že už jsem doma v Calabassasu:). ,, Teď půjdeme po schodech, takže se nelekni, protože tě vezmu do náručí jako princeznu." To si snad dělá srandu ne?? On chce nést těhotnou těžkou ženskou nahoru po schodech?? Asi se dočista zbláznil. ,, Justine neblbni. Ještě si něco uděláš. Dyť já musim teď vážit nejméně sto kilo. Opravdu nebl-" ani jsem to nedořekla a už mě bral do náručí. ,, Ty ses opravdu zbláznil." nevěřícně jsem pokroutila hlavou a cítila, jak mě bere nahoru po schodech. ,, Ne opravdu nezbláznil. Co je na tom špatného, že chci vzít svou LEHKOU princeznu do náručí a ukázat jí překvapení?? Jinak jsme už nahoře, takže tě položím." řekl a já pod nohama cítila pevnou zem. ,, Teď zahni doprava a dál už tě povedu." Opatrně jsem zahla doprava a čekala co se stane dál. Najednou se Justinovi ruce obmotaly kolem mého pasu a částečně i bříška a kráčel se mnou jako tučňák vpřed a pak zastavil. ,, Tak už si můžeš sundat šátek. Jsem zvědavý, co na to řekneš, ale myslím si, že budeš nadšená." Sundala jsem si tedy šátek a uviděla dveře přede mnou. Koukla jsem se na Justina, který mi naznačil, abych dveře otevřela. ,, Panebože. T-to je úžasný. J-jak jsi to udělal?" řekla jsem s úžasem a slzami v očích, když jsem otevřela ty dveře. Přede mnou totiž byl úžasný dětský pokojíček v béžové barvě (obrázek). Byl naprosto úžasný. Bílá postýlka vedle které byl krásný bílý noční stolek, křeslo a napravo pohovka. Naproti postýlce byl úžasný přebalovací pult a kousek dál byla obrovská šatní skříň. Celkově pokojíček vypadal úžasně a luxusně. Taky je to Bieber ne?! Zasmála jsem se nad svou myšlenkou a radostí objala Justina. ,, J-je to úžasný. Děkuju moc Jayi." políbila jsem ho a slzy mi štěstím tekly proudem. ,, Nemáš vůbec zaco zlato. To já bych ti měl děkovat za to, že i přes to všechno jsi se mnou a že mi za pár dní dáš našeho syna. Miluju tě." objal mě pevněji a já se rozplakala ještě víc. Vážně nesnáším těhotenské hormony. ,, Já tě taky miluju Justine, ale ráda bych šla spát, protože jsem vážně unavená." zívla jsem. ,, Jak si princezna přeje." řekl a znovu mě vzal do náručí a nesl jako princeznu do ložnice. Mimochodem pokojíček pro malého je o pokoj dál od naší ložnice. Původně to byl jeden z pokojů pro hosty, ale teď to Jay předělal na úžasný pokoj pro malého. Už jsem vám říkala, jak moc ho miluju??!

,, Přeje si moje princezna masáž nohou?" zeptal se Justin, když jsme si šli lehnout. ,, To by vážně můj princ byl tak hodný?" ,, Vše, co si má princezna přeje." řekl a začal mi masírovat nohy. Musím říct, že lepší masáž jsem nezažila. Po půl hodině, když si Justin všiml, že mám zavřené oči a že usínám, tak přestal. Ještě se naklonil nad moje bříško a dal na něj pusu. Pak se si lehl vedle mě a majetnicky si mě k sobě přitáhl. ,, Dobrou noc lásky. Miluju vás." ,, My tebe taky. Dobrou." řekla jsem a v jeho obětí pomalu, ale jistě usínala.