Love forever ♡

Christmas Day♥

---------Štědrý den-------

Z pohledu Justina

Ráno jsem se vzbudil a nemohl jsem najít ani Ellie ani Jase, takže jsem usoudil, že šli nakoupit na večeři. Vzal jsem to jako příležitost a šel ozdobit stromek, protože jsem si jistý, že Ellie tu nebude dříve než před obědem, protože včera říkala, že se staví ještě za Demi a teď je teprve 9 hodin dopoledne, takže času mám dost. 

Když jsem dozdobil stromeček a uklidil všechen ten bordel okolo, tak jsem si šel ohřát oběd, který tu zbyl ze včera. Přešel jsem tedy do kuchyně a vyndal z lednice rizoto. Ohřál jsem si ho, sedl si ke stolu a snědl porci do posledního zrníčka rýže, protože jsem měla už vážně obrovský hlad, když jsem nesnídal. 

Koukl jsem se na hodiny a bylo 12:45. Kde sakra jsou? Rozhodl jsem se, že napíšu Ellie zprávu. Vzal jsem z kapsy tepláků svůj iPhone a začal psát, když jsem najednou uslyšel odemykání dveří. Konečně moje dvě lásky přišli:).

,,Ahoj lásko." řekl jsem Ellie a dal jí pusu. ,,Ahoj Justine. Vyndáš prosím Jasona z kočárku a převlékneš ho? Já zatím uklidím nákup." usmála se na mě. Přikývl jsem a vyndal malého z kočárku. ,,Ahoj šampione. Jak ses měl?" sundal jsem mu čepičku, pohladil ho po vláskách a šel s ním nahoru do jeho pokoje ho převléct. Jase se usmál a sledoval rysy mojí tváře. 

,,Tak co ti vybereme Jasone? Co třeba tyhle modré tepláčky a béžové bodíčko s modrým nápisem I ♥ Daddy? Jo myslím si, že to bude vypadat dobře."řekl jsem, vybral jsem oblečení ze skříně a oblékl Jase. Musím uznat, že mu to fakt slušelo. Vlastně jemu sluší všechno, takže....

Vzal jsem Jasona do náručí a sešel dolů za Ellie do kuchyně. Položil jsem Jasona do jídelní židličky a připoutal ho, protože by mohl kdykoliv vypadnout. ,, Lásko?" objal jsem Ellie ze zadu. ,,Hmm?"zamrmlala a nevěnovala mi skoro žádnou pozornost a pokračovala v krájení mrkve na polivku pro malého. ,, Co se stalo?? A neříkej, že nic, protože to na tobě poznám." otočil jsem jí čelem k sobě a podíval se do jejích krásných tmavě hnědých očí. Byla v nich láska, štěstí, ale i to, co jsem nechtěl. Byla tam bolest. Bolest ze ztráty a hned mi došlo, proč. ,,J-je to kvůli rodičům?" zašeptal jsem a ona přikývla. Z očí jí vyteklo pár slz, které jsem palcem setřel. Nesnáším, když moje láska brečí. Bolí mě to.

Vtáhl jsem jí do pevného obětí a ona mi hlavu položila na rameno. Povzbudivě jsem jí hladil po zádech a cítil jsem, že její slzy mi pomalu začínají promáčet triko. ,,Chybí mi." zašeptala mezi vzlyky. ,,Já vím zlato, já vím." nesouhlasně zakroutila hlavou. ,, Ne. Nevíš. Nevíš jaké to je, když přijdeš o oba rodiče. Když přijdeš o ty, co tě vychovali. Nevíš jak moc to po těch letech bolí. Nevíš, jak velká bolest to je, když přijdeš o člověka, kterého jsi miloval, tak mi sakra neříkej, že to víš." zvýšila hlas a odtáhla se ode mně.

V tom momentě jsem si vzpoměl na Avalannku. Ach....Moje královna. Moc mi chybí. Nahrnuly se mi slzy do očí a Ellie si asi všimla, že mě to zarazilo a asi jí také došlo, co řekla, protože ví, že se snažím neustále nemyslet na Avalannku, protože její smrt mě zasáhla, jako nic předtím a ona mě k tomu zase nasměřovala, i když nechtěně. ,, J-já...",, Ne. Nic neříkej. Nechci se hádat, takže jdu ven a Jasona si vezmu s sebou. Přijdeme tak za dvě hodinky." řekl jsem, vzal Jasonovo jídlo a dal ho pod kočár, který stál v chodbě. Ještě jsem vyndal Jasona ze židličky, šel ho obléct a pak jsem ho dal do kočárku. Ještě jsem si vzal bundu a boty a vyrazili jsme. Potřebuju si provětrat hlavu a přijít na jiné myšlenky, takže jsem si to i s Jasonem v kočárku namířil do parku, kde nebylo moc lidí.

Sedl jsem si na lavičku a houpal Jasona v kočárku. Možná jsem to trochu přehnal s tím odchodem a že jsem s sebou vzal i Jasona, ale je přeci Štědrý den a já se nechci hádat i když to tak před chvilkou nevypadalo. Z přemýšlení mě vytrhl mobil, který hlásil novou zprávu.