Welcome

182 10 2
                                    

Z pohledu Ellie

Ráno po snídani jsem se pomalu přesunula do obýváku. Už od doby, kdy jsem vstala se cítím divně. Začínám mít stahy, které jsou nepravidelné, takže není důvod jet zatím do nemocnice. Jinak jsem celou noc nespala, protože mě zase příšerně bolely záda a měla jsem křeče v kříži. Teď možná zním, jako důchodce, ale tohle bohužel k těhotenství patří. Justin o tom naštěstí neví, protože by zase vyšiloval. Je v tomhle horší než ženská.

Pomalu jsem šla do obýváků, když v tom zase další kontrakce. Tahle byla protentokrát docela silná, takže jsem trošku vykřikla bolestí. ,, Děje se něco zlato?" přiběhl do obýváku Justin se strachem v očích. ,, Nene. Zatím je všechno v pořádku, neměj strach." utěšila jsem ho, ikdyž jsem věděla, že dneska nejspíš už porodím. Po několika minutách začaly být kontrakce pravidelné a byly tak bolestivé, že při posledních jsem se rozbrečela. Strašně to bolelo. Snažila jsem se to prodýchat, ale nepomohlo to. 

,, Justine?" zakřičela jsem na něj, protože byl určitě zase ve zkušebně. ,, C-co? Děje se něco?" ,, Nejsem si jistá, ale mám pocit, že rodíme." řekla jsem a podívala se na něj. Justin vytřeštil oči a vypadal, že začne brzo panikařit. A to je přesně to, co jsem nechtěla. ,, Justine hlavně prosím nepanikař. Do porodnice pojedeme až odteče plodová voda, ano?" zeptala jsem se a on přikývl. Sice nevypadal, že by ho to nějak uklidnilo, ale alespoň nepanikařil.

Po dalších dvou hodinách nepřetržitých kontrakcí jsem cítila, jak mi něco mokrého teče po nohou a to už bylo jasné. Budu rodit.

,, Justine doběhni nahoru pro tašku a jedem." řekla jsem a snažila se krotit bolest nádechem a výdechem. ,, Už jsem tu. Pojedeme mým autem. Hlavně nádech, výdech Ellie." řekl a šli jsme do auta.

------V porodnici------

Z pohledu Justina

Seděl jsem v čekárně před pokojem, kde ležela Ellie a čekal až jí vezmou na sál. Abych pravdu řekl... Byl jsem nervozní. Až moc nervozní, ale přitom se strašně těším až se malé narodí. 

,, Pane Bieber jdete s námi na sál?" vyrušil mě z přemýšlení doktor. Přikývl jsem a převzal si od sestřičky takový ten plášť a šel na sál za Ellie. Ellie tam ležela na takové posteli, měla roztažené nohy a křičela. Myslel jsem, že omdlím, když jsem slyšel, jak křičí bolestí, ale ustál jsem to. 

Přešel jsem k ní a chytl ji za ruku. Ona ji ihned stiskla tak pevně, že jsem myslel, že mi jí rozdrtí, ale to v tuhle chvíli nebylo podstatné. ,, Až řeknu tlačte paní Parker, tak zatlačíte ano?" dal Ellie doktor pokyn. Ellie matně přikývla a ruku mi znovu stiska víc. ,, Tlačte paní Parker" řekl a Ellie zatlačila. ,,Auuuuuu." zakřičela a snažila se zhluboka dýchat. ,, Miláčku zvládneš to. No tak..... Pořádně dýchej. Nádech, výdech." snažil jsem se jí podpořit. Ellie ještě párkrát zatlačila a porodním sálem se rozezněl dětský pláč. Rozbrečel jsem se štěstím a políbil Ellie na její spocené čelo. ,, Gratuluju rodiče. Máte krásného zdravého syna." řekl doktor a sestra podala Ellie do náručí málého. ,, Panebože je tak úžasný. Justine podívej se na něj. Viděl jsi někdy něco dokonalejšího?" řekla dojatě Ellie a dále chovala malého. ,, Je úžasný. Děkuju ti moc Ellie. Tohle je ta nejlepší chvíle na světě." políbil jsem jí a hladil malého. ,, Jaké mu dáme jméno?" zeptal jsem se. ,, Co třeba Jason Dave Bieber?" navrhla. ,, Už jsem ti někdy řekl, jak moc tě miluju?" ,, Nejméně milionkrát, ale co to jméno?" pouze jsem se usmál a převzal si malého do své náruče. Byl tak neuvěřitelně nádherný a malinký až jsem se znovu rozbrečel. ,, Vítej na světě Jasone Dave Bieber." pohladil jsem ho po jeho malé ručičce a podíval se na Ellie, která také brečela dojetím. Malý Jason mi stisk prst, což mě znovu donutilo se usmát. Tohle jsou ty nejhezčí chvíle mého života.

------------

Už jsou to asi tři hodiny, co je malý Jason na světě a Ellie vyčerpáním před chvilkou usnula. Já jsem mezitím zavolal mamce, která přijede bohužel až zítra, protože dříve jí letadlo neletí a autem by tu byla pozítří:D. Rozbrečela se mi do telefonu a já jí slíbil, že jí pošlu fotku, takže teď jdu malého vyfotit.

Udělal jsem několik fotek, které jsem poslal mamce a jednu fotku, kde mi Jason drží ukazováček jsem dal na instagram s popiskem Welcome. Poté jsem zamkl a schoval svůj iPhone do kapsy a prohlížel si znovu našeho dokonalého syna. - Jason Dave Bieber, 8.8.2015, 18:00, 2800g, 48cm. 

Love forever ♡Kde žijí příběhy. Začni objevovat