Tomorrow by Together

10 0 0
                                    

Sedím ve své lavici na hodině fyziky a učitelka vysvětluje rozklad sil. Vůbec si jí nevšímám, protože si čmárám na svou isic kartu. Stejně na té fotce vypadám jako nepovedená kytka...Má isic karta není jako jiné nudné, zelené isic karty. Je růžová a ozdobená třpytivými kamínky, které jsem vzala své mámě z limitované edice elektrického kartáčku Oral A na zuby.

"Georgia Rose Diana Eleanour Jane Charlotte Olivia Caroline Anna Taylor Calder Cosinus", vyvolala mě naše fyzikářka a oslovila mě celým mým vlastním, pravým, jedinečným, dlouhým, složitým, zvláštním, matematikářským, unikátním a okouzlujícím jménem. Zvedla jsem svou hlavu k tabuli a udiveně na ní koukala. "Rose Cosinus, můžete mi říkat jen Rose," řekla jsem učitelce. Netušila jsem na co se mě zeptala, a proto jsme nahlas řekla Archimedův zákon: "Těleso ponořené do vody, která je v klidu, je nadlehčováno silou rovnající se tíze tekutiny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa?".....
Ticho, nikdo nic neřekl, až po chvíli se mi začal smát Rimi Salzburg. Můj spolužák, soused mýho souseda, kapitán šachového klubu pro nadané jedince, youtuber a taky internetová celebrita.
"Stačí pane Salzburgre," napomenula ho vyučující. "A co se týká Vás, slečno Cosinusová, ptala jsem se zda máte již zaplacené obědy na tento semestr. Ne na Newtonův zákon setrvačnosti."
To nebyl zákon setrvačnosti, nebo jo? pomyslela jsem si.
"Ne, bohužel mi na obědy nezbyly peníze, protože jsem je všechny utratila za lístky do kina na film Camp Rock..."
"Oh...," ozvali se všichni.
"Crrrrrrrrrrr", naštěstí zazvonilo. Všichni se zvedli z lavic a odešli na obědy.
Když jsem odcházela ze třídy do někoho jsem omylem narazila.
"Sorry, ale dávej pozor kam šlapeš chlapče. Nerada bych abys mi poničil mou novou blůzu od Jacka Danielse."
"Umm ale tys narazila do mě, zlatovlásko," odpověděl ten kluk vysoký jako buk. Jeho oči zářily žlutou barvou jako když je Edward Cullen vegeteriánem. Měly barvu jantaru. Jeho černé vlasy s odlesky modra vypadaly jako kdyby mu u kadeřnice při barvení vlasů na modro, zapomněli přidat modrou barvu...
"Zlatovláska? Jako ta zlatovláska, která sežrala medvědům jejich kašičku a pak se ne ni ti medvědi nasrali, takže ji vyhodili z domu? Já vím, že mé zlaté vlasy vypadají jako slunce zářící na obloze v 90ti stupňovém úhlu, ale neříkej mi tak."
"Jak chceš abych ti říkal teda?" zeptal se ten tmavovlasý student čtvrťáku.
"Jsem Georgia Rose, ale ty mi můžeš říkat Rose, pokud mi koupíš nový sponky na vlasy ze Severní terasy."
"S radostí, Rose. Já jsem Edward Black."
Tak jsem měla pravdu, tenhle Edward vypadal jako Edward.
"Ok."
"Sejdem se zítra v obchoďáku a já si vyberu ty sponky, které mi zaplatíš jo?"
Edward na to jen kývnul a odešel za rohem do šachového klubu. On chodí do šachového klubu s Rimim? Vážně? Nevadí třeba tam jen zabloudil jako když bloudí velbloudi z Melbourne...

3.6.2021

WE LOST THE SUMMERWhere stories live. Discover now