Blue Hour

1 0 0
                                    

Při hodině fyziky jsme pozorovali trepky v tekutině modré skalice. Nesnáším laborky jelikož mám příliš dlouhé a krásné řasy a kvůli tomu vidím pouze své přirozeně natočené elegantní dlouhé husté řasy v okuláru mikroskopu. Jak otravné.
Edwarda Blacka Jacka Danielse jsem už po té incidenci na záchodech nepotkala. Uprostřed 12. hodiny jsem však dostala hlad. Šla jsem tedy do udon restaurace na kraji školy vedle Baumaxu naproti klinice epilace knírku pro muže. Nevím k čemu ta klinika tam vůbec je když muži si neumí ani v dnešní době knírky na sobě vypěstovat.
Jinak řečeno, jsou úplně neschopní a ani neumí rozeznat lososově růzovou barvu střechy od krevetově zelené barvy u plotu domu...
Sedla jsme si sama do budky a obsloužil mě mladý hezký hoch. Na jmenovce, kterou měl připnutou na hrudi měl napsáno Key.
"Jak vám mohu pomoci slečno?"
"Dám si jednu velkou udon polévku bez špenátu a místo masa dejte prosím okurky a kukuřici s extra křupavou cibulí."
Key se tvářel divně, ale nic neřekl. K mému překvapení se mě ale zeptal na mé jméno. Všichni víme jak dlouhé to jméno je, proto jsem si jméno změnila na Elizabeth...
"Jsem Elizabeth a ještě bych chtěla sprite bez bublinek prosím."
"Moc mě těší Elizabeth a ještě bych chtěla sprite bez bublinek prosím." odpověděl s úšklebkem.
Jak trapné, pomyslela jsem si ale i tak jsem se nahlas zasmála, aby to tomuto klučinovi nebylo líto.
"Takže si k pití dáš vodu s citrónem." zeptal se Key.
"Ne, chtěla jsem sprite bez bublinek."
"Ale to neexistuje," řekl a koukal jako bych byla hloupá.
"A jak ty to víš hlupačku? Pravděpodobně si to nikdy v životě ještě neměl žejo."
"Tak dobře," oddychl si "jeden sprite bez bublinek pro slečnu Eliz." protočil očima a s otráveným obličejem odešel.
Vždycky když jsem si objednala sprite bez bublinek v cukrárně tak mi to donesli. Ale je pravda, že to chutnalo jako voda s citronem...

6.11.2021

WE LOST THE SUMMERWhere stories live. Discover now