Po dlouhém objetí se ode me znovu odtáhl a koukal na mě. "Tak.. a teď mi řekni. Máš tušení kdo to byl?" Sklopila jsem oči.. "Ne" .. Jen pochmuřeně sklopil hlavu a znovu mě obejmul. "Teď si tě musim hlídat mnohem víc princezno moje" řekl se smutkem v očích.
Když jsem přišla domů hned jsem šla do sprchy, potřebovala jsem ze sebe smýt ten špatný pocit. Nechala jsem po sobě stékat vlažnou vodu když někdo zazvonil. Honem jsem se zabalila do županu a šla ke dveřím pokoje jestli uslyším koho rodiče pustili do obýváku. Byla to Sarah a zněla udýchaně. Otevřela jsem dveře do obýváku a Sarah na mě hnes skočila a začala mluvit "Rendy.... viděla si to užna fb??!" Nechápavě jsem řekla že ne a ona zase spustila "Když jel dnes domů, málem srazil cyklistu, který neměl světla. Díky tomu, že strhnul volant je cyklista v pohodě, ale Rendy je v nemocnici." Jen jsem na ní vykulila oči a ona smutně přikývla. Podívala jsem se na tátu.. Pokýval hlavou a zeptal se v jaké je nemocnici. Když mu Sar nadiktovala adresu jeli jsme. (Samozřejmě jsem se první převlékla :'D)
Vběhla jsem do jeho pokoje a tam mu sestra dovázala obvaz na hrudníku. Odešla a já si k němu sedla. "Jak a co se ti to stalo?!" Usmál se a řekl "Neber si to prosím za vinu, ale prostě jsem byl naštvanej z toho co se ti stalo,, a nakonec mám jen nalomené žebro." Lehla jsem si vedle něj a on mě pohladil po vlasech.
"Klep, klep, klep" zaťukal někdo. Otevřela sestřička a řekla, že už musím jít. Tak jsem dala ještě Rendymu poslední pusu a šla jsem.
Doma jsem si lehla a při přemýšlení usnula.
Dekuji za 7,98K a 473 vote.. Ted je kapitola kratsi, nemam moc cas ale snad se bude libit :))) I♥U Stazka..
