Projekt

488 54 4
                                    

Šla jsem do nové školy. Nikoho jsem neznala a tak jsem si sedla do poslední lavice. Seděla jsem sama a nikdo si mě nevšímal, možná proto že jsem o to ani nestála. Zazvonilo a do dveří vešla učitelka přesná jak švýcarské hodinky. Cela třída se postavila a já to zopakovala. Učitelka kývla a my se na její rozkaz posadily. "Dobrý den žáci. Tak pro začátek si rozdáme projekty " .  Vůbec jsem netušila o co jde a tak jsem se pokoušela neco zaslechnout od zbytku třídy. Rozuměla jsem jim však úplné nic..takže mi nezbývalo než se přihlásit a zeptat. "Ano Kate?"  Zeptala se učitelka když jsem se přihlásila. Všichni se na me otočili a já se jak největší blb zeptala "Jaký projekt?" .učitelka se pousmála a řekla "Jde o projekt kvůli nadaci. "FRIEND' . Znamena to že.každých  5 žáků bude spojeno s dalšími 5 žáky z jiné školy a budou spolu na exkurzi do jedné z vybraných zemí . "  Překvapeně jsem vykulila oči a kývla. Cela třída už byla natesena az se rozdělíme. Po pul hodině jsem konečně zaslechla své jméno Fennerova,Duke,Lemming,Holan,Lynch..  super jsem jediná holka... A dostáváte prestižní školu Adamsovu chlapeckou univerzitu. Chlapeckou?!?! Budu jediná holka?? Zazvonilo. Odešla jsem a zvládla cely zbytek školy.  Zítra se máme sejít se skupinkama, seznámíme se a řeknou nám do jaké země poletime. 
Byl skoro večer a já seděla v obýváku. Mamka v tom celém chaosu běhala po kuchyni a připravovala koláče. "K čemu ti budou?" Mamka se na me naštvaně podívala.  "Pro sousedy..musíme si udělat nějakou pověst. Půjdeš je ještě dnes roznest!"   Řekla skoro rozkazem. "Vždyť  je 5."  ..odpovědi jsem se ale nedočkala.

Bylo půl sedmé. Stála jsem u prvních dveří a nervózně zazvonila. 1..2..3..minuty a nikdo neotevřel.  Už jdem se otočila a odcházela když tu někdo zapiskal. Otočila jsem se a stál tam kluk s objemným,kudrnatým vrabčím hnízdem. Mrkl na mě zelený má kukadlama a kývl "Já jsem Harry" protočila jsem očima podala mu koláčky a řekla "A já nová sousedka" už jsem se chtěla otočit ale uslyšela jsem moc povědomý hlas. Koukla jsem se zpět ke dveřím ale kluk jménem Harry už je zavřel. Zbytek koláčků jsem zahodila do popelnice a vydala se domů. Byl to dům hned vedle. Rodiče seděli u televize a já se uklidila do pokoje. Byla jsem unavená a stále uražená ze stěhování a toho všeho co se událo.  Hned jsem usnula a vzbudil mě až ráno budík.
Trrr zvonil a donutil mě vstát. Oblékla jsem si sukni,tílko a svetřík. Vlasu stáhla do uzlu a šla do školy. Lidi už stály před školou ve skupinkách a já hledala někoho z těch co měl být se mnou. Spatřila jsem jedinou skupinku, která obsahovala jen kluky a přišla k ní. Všichni mě usměvavě pozdravily a dál se věnovali svému vášnivému rozhovoru o fotbalu.
Ozval se hluboký hlas trenéra který nám oznamoval že přijíždějí ostatní školy. Když přijel autobus z kterého vystoupily samí kluci došlo mi že to bude ta univerzita. Opřela jsem se o zeď a čekala kdo k nám přijde. Šla k nám řada pěti kluků. Všichni kluci ode mě ze skupinky si s nimi plácly a z toho jsem usoudila že se znají. Jen ten kluk vzadu byl odtažitý. Neviděla jsem mu do obličeje dokud nezvedl hlavu a nesměle nepozdravil. V tu chvilku by se ve mě krve nedořezali. 
Ahoooj, omlouvám se za mnoho chyb a za to ze je to kratší ale jsou prázky a tak zase nějak rozjedu psaní. ☺☺ chci všem novinky poděkovat za to ze stále čtěte a ze mam každý den i když nepíšu 99+ upozornění ❤❤❤ jste zlatí.  Tady mate kapitolku snad se líbí názor napište do komentu a já podle toho napíšu hned další část.
Love ta Anastázie ❤❤❤

Pro tebe!Kde žijí příběhy. Začni objevovat