Pohled Rendy-
Probudila se a vypadala vystrašeně. Bodejď by ne. Byla v nemocničním pokoji. Díval jsem se na ní a čekal až mi po dlouhém měsíčním komatu řekne to krásné "Miluji tě" už otevírala pusu, ale vyšlo z ní uplně něco jiného. "Kdo jste?" Řekla .
A doktor si jen podrbal hlavu a asi pro sebe si řekl "Amnesie"
Ne! TO NE!
-----
Ten den jsem ji odvezl domů.
Po týdnu jsem vše vstřebal a vrátil se. Stale nevěděla kdo jsem a tak jsem jí jen předal obálku ve které byli naše fotky a sepsaný náš příbeh ... Na obalu bylo napsáno "Pro tebe!"
Mezi dveřma jsem jí to podal a odešel jsem.
