Věř v zázrak

Budeme mít miminko

Tak vás všechny zdravím u dnešního nového příběhu. Odhaduji jeho délku tak na 10 kapitol, ale ti, co mě již znají dobře ví, že jsem schopná z deseti kapitol udělat třicet, takže uvidíme no.. Jde o příběh snarry, jak jste již pochopili z úvodního infoboxu a bude se zde po většinu příběhu objevovat m-preg, takže, kdo na to nemá nebo se mu dané téma nelíbí, prosím právě teď odejděte. 

Příběh vznikl na námět jedné mé čtěnářky  @AniKocova,  které zároveň dnešní první kapitolu věnuji. Sama mě kontaktovala s nápadem na příběh, já jsem si ho trošku upravila podle sebe, zpracovala a dneska vydávám. Takže pochvaly i připomínky přijímáme obě. A já ji tímto děkuji, protože jsem v ní poznala skvělého člověka, který doufám zůstane v mém seznamu čtenářů. 

Jinak nedržím se zde vůbec posloupnosti vývoje HP, takže se nepozastavujte nad tím, že Harry studuje, zároveň má praxi u Bystrozorského oddílu a Voldemort ještě stále žije :D

Užijte si první kapitolku a určitě mi dejte vědět vaše poznatky a připomínky.

Harryho polechtají na tváři sluneční paprsky, které ho donutí otevřít oči a pohlédnout do nového dne. Hlasy cvrlikajících ptáčků doléhají až sem, do sklepení Bradavické školy čar a kouzel, kde již půl roku žije společně se svým partnerem a dokonalým milencem Severusem Snapem. Ano, s tím Severusem Snapem, kterého celý svůj život nenáviděl a on mu svou nenávist s chutí opětoval. Možná by ty z vás, kteří jste nebyli u toho, když se jejich vztah změnil zajímalo, jak k tomu vlastně došlo. Bylo to na vánočním plese, který bohužel nečekaně navštívili smrtijedi a všichni zde bojovali o holé životy. Severus Snape a Harry Potter spolu stanuli bok po boku a bránili školu a její obyvatele seč jim síly stačily. Severus zabránil smrtící kletbě, která byla vyslána Harryho směrem, když ho svým vlastním tělem srazil k zemi a Harry o chvíli později omráčil jednoho ze smrtijedů, který přiložil svou hůlku Snapeovi pod krk a hodlal si jej odvézt s sebou k Temnému Pánovi. Harry ho naprosto nečekaně odstranil z cesty a Severuse Snape mu vytrhl ze sevření. Notnou chvíli se na sebe jen dívali než se k sobě přiblížili na vzdálenost jednoho palce a než se na sebe o sekundu později vrhnuli ve vášnivém polibku. Od té doby uplynulo půl roku a my se nacházíme právě v době jejich nejdůležitějších životních kroků.

Harry se přetočil na posteli, aby svého přítele probudil dlouhým polibkem, přesně tak, jak to měl ve zvyku, ale když se podíval na druhou půlku postele zjistil, že je zde sám. Předpokládal, že se jeho partner nachází v kuchyni, kde připravuje čerstvou kávu nebo u sebe v pracovně, kde se věnuje opravování esejí, od kterých ho včera večer tak vášnivě vyrušil. Jeho myšlenky ale přerušily dávivé zvuky přicházející z přilehlé koupelny, které donutily Harryho hlasitě vydechnout a zvednout se z postele. V hlavě mu naskočila jediná myšlenka, že je to již třetí den, co je Severusovi takhle špatně a že ho bude muset přimět dojít si za Poppy na ošetřovnu. 

„Už je Ti zase zle? Severusi, musíš si dojít na ošetřovnu za Poppy, aby Tě pořádně vyšetřila. Tohle přece není normální, aby jsi každé ráno zvracel." Severus se na něj vyčerpaně podíval a k Harryho údivu bez odmlouvání přikývnul. 

„Asi máš pravdu. Zajdu tam kolem poledne, mám dnes jen tři vyučovací hodiny. Naštěstí, jinak bych ty spratky asi zabil. Nemůžu je vystát normálně, natož, když je mi takhle zle."

„Ale miláčku, jednoho svého studenta přece jen vystát dokážeš, i když je to již student bývalý. Jinak by jsi mě přece nemohl milovat a provádět semnou takové věci, kterým jsme se věnovali včera večer. A to jsi mě tedy rozhodně vystát mohl." Jejich dlouhé objetí je vždycky dokázalo připravit na těžký a dlouhý den. 

----------------------------

Večer čeká Severus v jejich obývacím pokoji, než se Harry vrátí ze své odpolední praxe na Ministerstvu kouzel, kde se připravuje na práci bystrozora. Připravuje se na vážný rozhovor, který je s Harrym čeká a on je upřímně strachy bez sebe. Odpoledne byl totiž na vyšetření u Poppy, která potvrdila jeho obavy, o kterých samozřejmě Harrymu nic neřekl, a s úsměvem na rtech mu sdělila, že je v jiném stavu. Severus měl z Harryho reakce obavy, přece jen jsou spolu teprve půl roku, Harry studuje, připravuje se na svou vysněnou práci, čeká ho poslední bitva s Voldemortem a navíc se nikdy ani slůvkem nezmínil, že by chtěl děti, ještě k tomu s někým jako je Severus. Pomalu se smiřoval s tím, že pokud bude chtít s Harrym zůstat, bude muset podstoupit interrupční zákrok nebo se vzdát Harryho a vychovat jeho dítě sám. 

Sotva Harry přijde domů a uvidí svého partnera sedět v obývacím pokoji na gauči pozná, že je něco špatně. Svlékne si hábit, který přehodí přes opěrku židle v kuchyni, kde pro ně připraví čaj a o chvíli později již usedá k Severusovi na sedačku. Vezme ho za ruku a dlouze se mu zadívá do očí, jestli náhodou nespatří něco, co by mu napovědělo. 

„Tak co se děje, lásko? Něco Tě trápí, poznám to na Tobě."

„Víš, Harry, musím Ti něco říct." Severus se dívá s takových strachem v očích.

„Byl jsi u Poppy? Zjistila proč je Ti pořád tak špatně?" Vyděsí se Harry, protože jediné, co ho napadne je to, že by mohl být Severus vážně nemocný.

„O to právě jde, Harry. Vím, že se asi budeš strašně zlobit, já jsem to taky neplánoval, ale nedokázal jsem tomu zabránit. I když jsem dělal všechno proto, aby se to nestalo."

„O čem to mluvíš, lásko? A proč jsi tak vyděšený? Celý se třeseš." Harry ho pohladil po tváři, aby mu dodal potřebnou oporu.

„Já jsme těhotný, Harry." Harry viděl, jak se Severusovi po tvářích koulejí slzy a tak se okamžitě postaral o to, aby je setřel. 

„Miláčku, neplakej. Jsem tak šťastný. Vím, že jsme to neplánovali a ani o tom nikdy nemluvili, ale já si moc přeju mít s Tebou miminko."

„Harry, to myslíš vážně? Já jsem se bál, že se budeš zlobit a že s námi nebudeš chtít mít nic společného." Pořád se ještě třásl po celém těle, i když nyní to bylo spíše vzrušením a úlevou, ale i tak si ho Harry vtáhl do objetí. Hladil ho po zádech a druhou rukou mu zkusmo přejížděl po stále ještě plochém břiše. 

„Nevím, jestli mě slyšíš, miláčku, ale já jsem Tvůj tatínek a slibuji Ti, že Tě budu chránit a milovat celým svým srdcem stejně, jako miluji Tvého druhého tatínka." A Severus nemohl jinak, než se štěstím usmívat tak, jako se snad ještě nikdy neusmíval. 

Vaše Emily

Tak, první kapitolka je na světě. Je taková klidná, romantická a zamilovaná. Je to změna oproti tomu, jak jsem zvyklá psát. Miluji totiž napětí, zvraty a tak :D No jo, klasický zmijozel. Zítra vyjde kapitolka číslo dvě, tak se těšte. Mám vás ráda.