Věř v zázrak

Kyselé okurky se šlehačkou

„Vaše dítě je naprosto v pořádku, nemusíte mít strach. Ale Ty Severusi, by jsi se měl šetřit. Jsi teprve na konci třetího měsíce, ale Tvá magie je ve stavu, jako by jsi byl na konci měsíce devátého. Víš přece, že magie kouzelníka reaguje na těhotenství a spolu s přibývajícím stupněm těhotenství se formuje, aby byla připravená na porod. Pokud se nebudeš šetřit bude Tvá magie reagovat na Tvou zátěž a mohlo by se stát, že by byla připravená na porod o mnoho dříve, než je potřeba. A předčasný porod si opravdu nemůžeme dovolit."

„Postarám se o to, Poppy. Co je tedy důležité, aby Severus dodržoval?"

„Hlavně pravidelný odpočinek, spánek a pravidelná a vyvážená strava. Doporučuji každodenní procházky, přírodu a hlavně žádný stres a žádné lektvary."

„Jak to myslíš žádné lektvary? Jsem přece lektvarista a vyučuji zde lektvary."

„To samozřejmě vím, Severusi, ale následujících šest měsíců se k žádnému lektvaru ani nepřiblížíš. Je to nebezpečné, nejen pro dítě, ale i pro Tebe v tomto stavu. A kdyby Tě čirou náhodou napadlo přejít k vyučování Obrany proti černé magii, tak Ti rovnou říkám, že ani toto dělat nebudeš."

„A co tedy mám dělat?"

„Odpočívej, věnuj se četbě, dělej všechno to, na co jsi kvůli své pracovní vytíženosti neměl nikdy čas. Teď prostě nemůžeme nic riskovat. Mimochodem postelové aktivity se povolují. Jsou dobré na nervy." Usmívala se potutelně Poppy.

„Takže k tomu, jak již nyní jsem zbytečný budu ještě více zbytečný a ještě k tomu Harrymu na obtíž. To je opravdu výborné. Já prostě nemůžu jen tak sedět se založenýma rukama a nic nedělat. Víte vy vůbec jaké to je? Nejen, že je mi permanentně zle, nejen, že jsem pořád unavený a střídají se mi nálady jako na houpačce, ale teď si ještě budu připadat zbytečný." Poppy mu chtěla oponovat, ale Harry ji takticky naznačil, aby se co nejrychleji utíkala schovat než se Severus dostane ke křiku nebo k pláči. V jeho stavu totiž nikdy nevěděl, jak bude reagovat. Úplně se v těch jeho náladách ztrácel, ale vždycky byl s ním a snažil se ho uklidnit. Když očekával pláč, dostavil se místo něj křik a někdy i hádka a když naopak očekával výbuch zlosti a pořádnou hádku, Severus se složil jako domeček z karet. Nemohl za to, těhotenské hormony jsou prostě složité. Nyní sledoval svého vyvoleného, jak prochází ložnicí sem a tam, ruce má zaťaté v pěst a jeho tělo se třese. Přistoupil k němu a zastavil ho v pohybu. Donutil ho podívat se mu do očí a pohladil ho po tváři.

„Severusi, prosím, uklidni se. Víš, co říkala Poppy, žádný stres. Nejsi mi na obtíž a nikdy nebudeš. Celé ty roky jsi se přece staral ty o mě, takže nyní se můžu pár měsíců postarat já o Tebe. Tedy o vás. Zasloužíš si to a já mám hrozně rád, když Tě můžu rozmazlovat a hýčkat. Dopřej mi tu radost, alespoň na tak krátkou dobu." Harry za tu dobu, co byli spolu moc dobře poznal, jak se na Severuse musí a tak toho nyní využil. Ten se na něj nejdříve dlouze díval, ale poté přikývnul na souhlas.

„¨Tak, Ty si teď zase pěkně lehneš a odpočineš si. Já si musím dojít pro materiály k testu na příští týden, ale pak se vrátím a budu se Ti plně věnovat. Dnešní odpoledne mám volné a i víkend strávíme spolu. Až přijdu půjdeme se projít a poté si dáme dlouhou koupel, aby jsi se trošku uvolnil. A co se týká toho, že nebudeš mít co dělat. Co kdyby jsi mi pomohl s přípravou na bystrozorské zkoušky. Jsou sice až za půl roku, ale vzhledem k tomu kolik toho je a přidám k tomu ještě testy ve škole, myslím, že bude nejvyšší čas. A moc dobře víš, že já se nikdy sám učit neuměl. Takže pokud chceš mít chytrého a vystudovaného partnera, musíš mi pomoci." Přesně tohle na Severuse platilo a tak mohl Harry přihlížet tomu, jak se jeho oči rozjasnily a jak už začal Severus ve své hlavě spřádat studijní plán. 

----------------------

Když se Harry asi za hodinu vrátil, našel Severuse usazeného na pohovce. Přistoupil k němu a chtěl ho obejmout, ale když viděl, co Severus dělá, zůstal stát za ním a nemohl jinak než se z plných plic rozesmát. Severus se překvapeně otočil, protože ho vůbec neslyšel přijít.

„Čemu se směješ? Měl jsem hlad." Odpověděl mu dotčeně. 

„Já se nesměji Tvému hladu, ale Tvým chutím. Lásko kyselé okurky se šlehačkou, vážně? Vždyť Ti bude zle."

„Nemůžu za to, že Tvoje dítě má takové chutě. Já jsem sladké nikdy nejedl, to moc dobře víš." Harry k němu přešel a objal ho.

„Nemyslel jsem to zle. Samozřejmě, že můžeš jíst vše, na co máš chuť. A ano, vím, že sladké jsi nikdy nemusel. Nezlob se, jenom nechci, aby Ti bylo špatně."

„Já vím, promiň." 

„Tak až dojíš tu lahůdku, půjdeme se projít ano. Můžeme se jít projít kolem skleníků, tak má Poppy okurek kolik si jen budeš přát." Nemohl si odpustit Harry. 

„Pottere! Ty mě zničíš."

„Já vím, taky Tě miluju." 

--------------------

Když se procházeli kolem jezera potkali cestou pár studentů, ale bylo jim to jedno. Už si za tu dobu, co spolu tvořili pár zvykli na to, že se na ně sem tam někdo dívá, jako by v životě neslyšel o tom, že spolu stejně jako dvě ženy mohou žít i dva muži. Nicméně velká většina jejich okolí jim vztah přála. Jednak proto, že to byl Harry Potter, chlapec, který přežil a který má porazit Voldemorta a jednak proto, že zaregistrovali tu změnu v chování jejich obávaného profesora lektvarů, který se od doby, co chodil s Harrym začal chovat jako normální člověk.

Po dlouhé procházce následovala slibovaná společná koupel, kterou si oba velice užili. Harry měl poté ještě v plánu dlouhé a něžné milování, ale vzhledem k tomu, že se Severusovi v žaludku ozvaly kyselé okurky se šlehačkou od svých plánů upustil. Pouze leželi v jejich společné posteli v objetí a užívali si jeden druhého. Harry promlouval k jejich miminku a prosil ho, aby svého tatínka tolik netrápilo. 

Vaše Emily