část 35 skoro tam

101 3 0
                                    

Všichni jsme se dostali do aut a odjeli na místo, které má pravá ruka dlouho nelezené. Cesta byla dlouhá a vyčerpávající. Já seděla v zadu s Tommym a Brendou. Byla jsem nervózní a přemýšlela o Minhovi a Teres.
To že nás zradila a ublížila nám, neznamená že ji úplně zazdím. Sice na ni naštvaná jsem a ne poprvé, ale vyrůstali jsme spolu.

Všechny tyhle myšlenky mi probíhali hlavou. Tommy i Brenda si toho sice všimli, ale jejich snaha mi zlepšit náladu byla zbytečná.
Asi v půli cesty jsem se opřela o Tommyho a usnula. Vzbudilo mě až zabrždění auta, když jsme dojeli na místo.

Vystoupili jsme ven a ocitli se ve starém přístavu. Na vodě byla stará loď, co potřebovala opravit a kolem bylo plno místa, kde se dalo přenocovat a zůstat na delší dobu. Všichni jsme se hned zapojili do práce a začali nosit, spravovat a vybalovat věci.

Když jsme měli všechnu práci hotovou, večer jsme se sešli u ohně, aby Vincent řekl pár slov.
,, Zvládli jsme to! Už jsme jen kousek od našeho útočiště!" Vykřikl a chodil kolem dokola
,, Máme tu už jen jednu překážku. Bude to náročné, ale věřím že to společně zvládneme" zastavil se a dal si ruce v bok
,, Musíme dostat zpátky ty, které nám sebrali. Ty, na kterých nám záleží. A oni dva nám pomůžou!" Dodal a ukázal na mě a Tommyho.

Nevěděla jsem co dělat, dokud mě Tommy pevně a s podporou nestiskl za ruku. V tu chvíli jsem zjistila, jak moc mi na něm záleží a jak moc ho miluju. Před tím jsem měla pochyby, ale teď už jsme si tím zase jistá....

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení

Teď už si opravdu představuji, jak to asi vypadalo POTÉ...

                                                 Kathrine.

The Girl From WCKDKde žijí příběhy. Začni objevovat