opilá sedím na zápraží
střízlivá skutečností
život je spletité klubko lží
a tolik je v něm bolesti
cigarety ve skleničce zavařovací
kachličky tvrdé a chladný vánek
některé věci již nemáme ve své moci
jde na mě pomalu spánek
večerní melancholie na mě padá
doufám, že se zítra nevzbudím
tak strašně živá a tak strašně mladá
touhu po životě probudím
stejně mám nejradši samotu
myšlenky víří mi v mojí hlavě
snažím se rozdávat dobrotu
ale cítím se jak petky prázdné
přemýšlím o tobě
čtu si ty básně
prohlížím staré fotky
cítím ty povědomé vůně
a na hrob zas brzy přinesu kytky
YOU ARE READING
sbírka motýlů
Poetryamatérská sbírka dekadentních básní A až uděláme všechnu práci, kvůli níž jsme byli posláni na zem, budeme smět vystoupit ze svého těla -které obepíná naši duši stejně, jako kukla budoucího motýla. A až nastane pravý čas, budeme své tělo moci odloži...
