skleněná láhev od absintu
stála na prosluněném parapetu
pistoli v šuplíku měla vždy nabitu
toužila po alkoholu a teplém létu
rozbila láhev
zachvátil ji nečekaný hněv
pohled ten nesnese
vinu svou neunese
a střepy z láhve se zaryly hluboko do srdce
nešťastné bývají tyhle konce
střepy se dostaly do temné komůrky
kde schovávala svou lásku k absintu a baletní bačkůrky
ve kterých jako malá holka dělala piruety
prostřelila hlavu
vybarvila svět
ztratila se v davu
zvadlý růže květ
YOU ARE READING
sbírka motýlů
Poésieamatérská sbírka dekadentních básní A až uděláme všechnu práci, kvůli níž jsme byli posláni na zem, budeme smět vystoupit ze svého těla -které obepíná naši duši stejně, jako kukla budoucího motýla. A až nastane pravý čas, budeme své tělo moci odloži...
