Jednodílovky na všechny shipy

Newtmas🔔

On

Jo ON

ne ONA

jak taky, když v týhle pitomý noční můře nebyla jediná dívka.

Svět nás určitě od normálního života chtěl odtrhnout fakt dokonale a hej víte co? Já už si zvyknul, byl jsem smířenej se vším. No a pak vynesla nahoru ta jednosměrná klec tohle stvoření a můj každodenně nudnej život se obrátil vzhůru nohama. A do toho kvůli tomu moje sexuální frustrace ještě tak pětkrát vzrostla. Tak nedivte se, když nemáte po takovou dobu s nikým ani prd.

Ne, že bych si pamatoval jestli se mi někdy líbili kluci, ale tak záleží na tom? Mně momentálně záleželo jen na něm. Na cute tmavovláskovy jménem Tommy. Teda Thomas... Tommy zní líp ne? Já sem si jistej, že Jo, tak se ani nesnažte nic namítat

Moje pohledy patřili jen jemu a kdyby si toho někdo všimnul tak by to působilo asi docela creepy, ale většinou si všichni hleděli svýho a já si mohl prohlížet to, co mi labyrint nabídl. Konečně fakt něco pozitivního, něco co mě dělalo šťastným. Jeho úsměv, který mi vrátil, když si mě všiml byl doslova k nezaplacení, přesto že bych se měl spíše stydět, že mě vždy chytil při činu.

,,pojď zelenáči pomůžeš mi s tímhle prosím, neunesu to sám" zamrkal jsem na něj bezmocně

,říkej mi už konečně jménem, vždyť už jsem tu s váma taky pěkně dlouho" odpověděl postávajíc kousek ode mě, kde jsem se komicky krčil pod tak třikrát větším košem než jsem byl sám. Viděl jsem zadržovaný úsměv na jeho tváři

,,pro mě budeš vzdycky zelenáč" vypláznul jsem na něj jazyk

,,no tak to asi ten plevel zvládáš sám" vyjednával dál a dělal jakože odchází, sviňák,

,,mmm dobře Tommy? Pomůžeš mi?" Zastavil a došel zase ke mě

,, to už zní líp" usmál se na mě a nadzvedl konečně druhou půlku koše plného právě vytrhaného plevele. Oddechl jsem si, opravdu to nebylo lehké.

Odnesli jsme ho ke kompostu, kam ho sám převrhl. Abych se nepřetrhal že ano. Jeho svaly se moc pěkně napnuli a já měl co dělat, abych nezíral moc uslintaně. Beztak jsem asi stejně neuspěl. Postavil koš na zem, oprášil si ruce a podíval se na mě.

,,díky" špitl jsem, najednou bylo nějak moc ticho

,,za málo" očima kmitl po okolí a přistoupil blíž. ,,co takhle odměna?" Sváděl mě? To jsem měl v plánu já! Zamračil jsem se trochu uraženě a podíval se mu zpříma do očí, které se hravě leskli. Přiblížil jsem se k těm majáčkům blíže a rukou se zachytil za tričko, za které jsem ho přitáhl ještě o kousek blíže.

,,mhm" přikývl jsem a rty opatrně položil na jeho, cítil jsem pod nimi úsměv a sám jsem se také na chvilku usmál, užíval jsem si to. Byl to první moment, kdy si můj mozek připustil, že u něj mám opravdovou šanci. Jemně jsem ho pohladil po hrudníku a po té se pomalinku oddálil. Stále se usmíval, sálal z nás jasný chtíč se na sebe znovu přitisknout, ale z nějakého důvodu jsme na sebe jen zírali. Prohrábl mi něžně vlasy a naklonil se ke mě

,,mám tě rád" zašeptal u mého rozplývajícího se obličeje a políbil mě na líci. Neubránil jsem se spokojenému zamručení. No co? Necítil jsem takovýhle pocit už hooodně dlouho. Bylo to dokonale příjemné, to mravenčení v podbřišku, to teplo a vůně jeho těla, blízkost Tommyho... byl jsem prostě šťastný, opravdu ano.

,,já tebe taky" svěřil jsem se nakonec a přitiskl se k němu blíž. Kdybyste chtěli namítat, že je to málo romantické tak bych vám rád připomněl, že jsme se objímali u kvítí, sic některé už pomalu hnilo.

Naši krásnou chvilku nám zničil až zvon svolávající k jídlu. Kvůli němu mi musel Tommy vtisknout už jen poslední pusu a shodit své ruce z mého pozadí. Chytil mě pro změnu za ruku a dotáhl mě na oběd na kterej bych se nejradši vykašlal a zůstal u kompostu, kde jsme ještě k tomu zapomněli ten koš.

No Jo už chápu to zazvonil zvonec a pohádky je konec...

____________________________________

Na tenhle ship jsem se už dlouho těšila a konečně ho i napsala, určitě by si zasloužili delší storku, ale víc zatím asi nezvládnu. Snad se líbí, všechny ohlasy mě moc těší stejně jako skoro dovršenýcv 3000 přečtení!!😻🥳