Éra černookých

ŠESTÁ

„ACH MŮJ BOŽE!" zafuní frustrovaně Darien a pochoduje kolem jako tygr v kleci. Právě jsme v jedné tréninkové hale, ve které se nacházejí věci, jež se minulosti využívaly pro tělovýchovu.

„Můžeš si už dřepnout?" zavrčí Tyris podrážděně. „Už mě sereš."

„Já že tě seru? Mě sere vedení, že nás už týden drží tady!"

Chápu Darienovu frustraci. Je to celý týden, kdy nás někam poslali na misi a můžeme se ukousat nudou. Jenom učení a trénování. Žádná akce.

„Třeba to máme za trest," rýpne si Glory a podívá se směrem ke mně.

„Já jsem se šel rvát, Suze se mi snažila jenom pomoct," ozve se Jason, ale od mapy, kam čučí celou hodinu, se neodtrhne. Glory zakoulí očima, ale zůstane zticha. Vážně nevím, co jí přelétlo přes nos, ale poslední dobou má furt nějaké narážky na mou osobu.

„Jsem si jistý, že Lorcan má k tomu dobrý důvod, proč nás nikam neposílá."

„No jo. Ty aby ses nezastal svého papínka."

„Sklapni!"

„Jo? Jinak co?"

„Dost už!" ozve se ve dveřích a všichni rázem ztuhnou, protože v nich stojí muž s plavými vlasy a ledově modrýma očima, ve kterých se nachází každodenní... nasranost. Takhle by to otituloval Darien nebo Tyris. Tenhle chlap, Declan Hayes, je svým způsobem děsivý. Ani jednou jsem ho neviděla, že by se usmíval nebo projevil nějakou jinou emoci, než je lhostejnost, škodolibost a arogantnost. Nevím kolik je Declanovi přesně, ale možná je o pár let mladší než otec, ale zato vím, že právě s Lorcanem jsou kolegové nebo přátelé velmi dlouho, protože se otec o něm často zmiňuje ze své minulosti.

„Proč se chováte jako banda nedočkavých idiotů?" Jeho hlas je ostrý jako břitva. Jednoho po druhém nás sjíždí svým typickým ledovým pohledem, kterým dlouhou dobu ulpí na mě. Z toho jeho výrazu mi naskočí husina a jsem to já, kdo musí přerušit oční kontakt. Neujde mi jeho úlisný úšklebek.

„Vidím, že váš tým zrovna nelpí na trpělivosti," uchechtne se. „ale tímhle vás určitě potěším, tak doufám, že nebudete pištět jako banda praštěných puberťaček."

Podívám se na Tyrise, který mi pohled oplatí. Jsme nervózní, protože od Declana nikdo neví, co má čekat. Většinou to nejsou hezké věci.

„Byli jste vybráni na průzkum nezmapovaného místa."

Darien zatne ruce v pěst a Jasonovi z toho vypadne černá fixa z ruky.

„Za dvacet minut se sejdeme v atriu. Zabalte si s sebou vše potřebné."

Jen co Declan odejde, Darien chytí Tyrise za paži. „Vidíš? Konečně mě někdo vyslyšel!"

ZA DVACET MINUT všichni stojíme na místě, ale naše nadšení rázem opadne, jakmile se setkáme s dalším průzkumným týmem. Modráci.

„Já se jí nikdy nezbavím," zašeptá mi Jason vyděšeně. Elissa Leroy je pár metrů od nás a pohazuje svými ryšavými vlasy, jelikož se snaží udělat dojem na Waltera, šéfíka jejich čety. Hlavně že se sápe na jeho místo.

Rozhlédnu se pozorněji, protože pár lidí z Walterova týmu tady není. Adeline, Adriaan a Neil. S Jasonem si oddechneme, protože mít tady Adriaana na krku, to by nám ještě scházelo.

Tyris vytáhne mapu, aby si ji pořádně prostudoval. Mezitím já s Glory naložíme potřebné věci do aut a u toho se setkám s Walterem.

„Ahoj," pozdraví s úsměvem. Walter Hall je jeden z těch lidí, kterých je opravdu málo. Je inteligentní, rozumný a moc hodný. Vždy se každému snaží být nápomocný a nikdy se nad nikým nepovyšuje.