Poté, co Louis hodil květiny do koše a utekl ze školy, dala se zase celá chodba do pohybu. Divadlo skončilo a žáci šli o dům dál. Harry se chvíli tvářil, jako že nic neviděl a že je mu nějaký Tomlinson úplně ukradený. Ve skutečnosti ale cítil dost silné bodnutí v hrudníku po levé straně. To, že má o Tomlinsona zájem, si přiznal už dávno. Jen nevěděl, že až takový.
Hned jakmile pominula ona bolest v jeho hrudním koši, zmocnil se ho vztek. Rozrazil dveře a vyběhl ze školy. Liam ho ihned dohnal a otočil ho trhnutím za rameno čelem k sobě.
„Co to s tebou do hajzlu je? Poslední dobou se chováš fakt jako kretén a pořád někde vězíš. Kde je ten starý Harry, který byl fajn?"
„Trhni si, Liame."
„Víš ty co? Uděláme pořádnou chlastačku, zašukáš si s pár děvkama a bude pokoj. Sraz dnes v devět večer u mě. Je pátek, pozvu všechny. Rodiče jsou stejně pořád na Kanárech a bude jim to úplně jedno."
Než stačil Harry něco něco namítnout, zmizel Liam v autobuse, kterým se svezl kousek k sobě domů. Harry si povzdechl a odešel rovněž k sobě, aby se mohl připravit. Neměl náladu na žádnou z kurev, kterou mu Li dohodí. Ano, bývaly skvělé, ale Harry nechtěl žádnou děvku. Chtěl svého Louise. Svého dokonalého divadelního partnera. Potřeboval ho zpět. Potřeboval ho vidět. Potřeboval s ním mluvit.
Věděl ale, že pokud bude vědět o tom, že na té patry bude i on, nepřijde.
Co když se ale pletl?
ČTEŠ
I want you to draw me like one of your french girls (LS, CZ) ✔︎
Fanfiction„Drž klapačku a pojď zkoušet." zašeptal Harry a spojil jejich rty v jedny. Louisovi se v těle rozlétli motýlci, prsty mu brněly a hlava se motala. Nesnášel se za tyhle pocity. Harry byl jeho nepřítel, tak proč se v jeho přítomnosti cítil takhle? Sty...
