I want you to draw me like one of your french girls (LS, CZ) ✔︎

21

Uplynuly tři dny od onoho večera. Louis vysvětlil zvědavému Niallovi všechno, co chtěl a Harry zas řekl celý příběh Liamovi.

Dnešní den měl být speciální. Harry pozval Louise na slibované rande právě dnes. Měli jít po škole pro Louiho neznámo kam.

Harry si vše připravil den předem. Liam a Niall mu s tím museli pomoct. Přeci jen znal irský skřet Louiho nejvíc ze všech a Liam? Ten nemohl bez svého přítele vydržet.

Louis se s Harrym sešel v pět hodin odpoledne v místním parku. Přivítali se objetím a vřelými úsměvy.

„Kam vlastně jdeme, Harry?" zeptal se Louis, kráčíc vedle vyššího ven z parku. Myslel si, že si prostě sednou na nějakou zapadlou lavičku s párkem v rohlíku v ruce a budou si povídat, ale Harry ho teď táhnul pryč.

„To je překvapení. Nasedni." prohlásil, když došli až k jeho černému autu. Muselo být strašně drahé.

Louis nakrčil nos a v duchu se napomenul, že dnes zrovna poslouchal svůj oblíbený podcast o zločinech podle skutečných událostí, kde se bavili právě o únosu autem.

Nakonec ale nasedl. Harry za ním zabouchl dveře a sedl si na místo řidiče.

Zámek cvakl a Louiho polil studený pot.

Dlouho jeli v tichosti, až dojeli k lesu. Tam Harry zastavil a beze slova vystoupil. Louis váhal, zda uteče, nebo zůstane raději sedět. Po tolika epizodách byl vážně paranoidní. (autorka vs opravdové zločiny)

Harry mu jako gentleman podržel dveře a nechal ho vystoupit. Auto zamkl a s Louim po boku se vydal malou lesní cestičkou neznámo kam.

Menší se pořád rozhlížel po stranách v potemnělém lese. Neměl nejmenší tušení, kde by mohli být.

Harry viděl, že se bojí, tak ho chytil za ruku.

Do zhruba dvaceti minut už se dostali až na místo, kam měl vyšší v plánu dojít. Vyšli z lesa a před zraky obou se rozprostřel velký lom.

Slunce už skoro zapadlo, takže šli včas. I přes to by byl vyšší radši, kdyby přišli dříve.

„Wow, to je úžasný, Harry." vydechl Louis a natiskl se na ruku jmenovaného, jakmile uviděl na zemi kostkovanou bílo červenou deku a u ní piknikový košík s jídlem. Měl co dělat, aby se díky té kráse nerozbrečel. Takové gesto pro něj ještě nikdy nikdo neudělal.

„To nestojí za řeč." usmál se Harry i když věděl, že to druhý nemůže vidět.

Chlapci se posadili na deku a vyšší začal vyndavat jídlo z košíku. Byl tu nějaký těstovinový salát, který Harry s pomocí Liama a Nialla vyrobil. Sám to totiž nesvedl.

Dál položil na deku dvě vidličky, boxík s domácími lívanci a nakonec nějaké sendviče. Jídla tu bylo požehnaně. Taky že pomáhal Niall, který chtěl kluky připravit spíš na večeři jeho snů, než jejich.

„Přesně takhle jsem popisoval Niallovi své vysněné rande. Už chybí jen..." spustil Louis, ale zasekl se v půlce věty. Harry totiž vyndal poslední věc, která zabývala a doplnil větu za něj.

„Šampaňské."

„Hazz, tys myslel na všechno." usmál se menší a položil na chvíli svou hlavu na Harryho rameno.

„No... Pomohl mi Payno a Nialler, ale budeme dělat, že jsem to vymyslel sám."

„Je mi to jasné." zahihňal se Louis a podíval se na Harryho, který otevřel krabičku se salátem. Hned na to začali s Louim jíst tu dobrotu. Poté snědli pár lívanců a nakonec si připili šampaňským.

Povídali si, smáli se a při západu slunce se drželi za ruce.

Poté, co sluníčko zmizelo za obzorem, bylo stále světlo. Vyšší z chlapců dostal nápad. Chtěl si jít s Louim zaplavat. Ten ale protestoval.

„Vždyť nemám ani plavky, Harry."

„A? Já taky ne." mykl rameny a vysvlékl se pár pohyby z veškerého oblečení.

Nahý se otočil čelem k Louimu, který omylem pohledem sjel tam, kam vážně nechtěl. S rudým obličejem odvrátil pohled stranou.

Nervózně si mnul ruce a kousal ret. Přeci jen viděl Stylese nahého jen jednou.

Harry se uchechtl a přešel blíž k Louimu. Odhrnul mu vlasy z tváře a zoufale se snažil o oční kontakt. Ten nakonec dostal, když promluvil.

„Nazí už jsme se přeci viděli, ne? Tak v čem je problém? Nemáš se za co stydět, LouLou."

„Když já... Co když nás někdo uvidí?"

„Nikdo sem nepůjde, nemusíš mít strach."

„Tak dobrá." povzdechl si menší a udělal krok vzad. Pomalu si přetáhl tričko přes hlavu a úhledně ho rychlými pohyby složil, aby ho pak mohl položit na deku. Mít doma tolik malých sestřiček se občas vážně hodí. Hned na to si vysvlékl se zaváháním i kalhoty. Harry ho celou dobu sledoval, což mu sebevědomí zrovna nepřidávalo. Povzdechl si a vysvlékl se po krátkém zaváhání úplně. S červenými tvářemi si zakrýval co jen mohl. Harry ho ale nenechal. Znovu k němu přistoupil a políbil ho do vlasů.

„Jsi nádherný, nemáš se za co stydět." menšímu to vykouzlilo malý úsměv na tváři.

Na chvíli zavládlo všude ticho. Harry přemýšlel, jestli by nebylo vhodné Louiho třeba políbit. Už už se natahoval, že spojí jejich rty v jedny, když v tom se Louis vysmýkl a utekl Harrymu až k lomu. Harry mohl pozorovat jeho krásně tvarovanou postavu, dokud neskončil do vody.

Harry se rozběhl za ním a do chvíle už se spolu smáli a šlapali vodu tak blízko od sebe, jak jen mohli.

„Lou?"

„Ano?" jmenovaný se otočil zpět na Harryho a zahleděl se do jeho krásných duhovek.

„Podle mé dnešní snahy, jak bys mě jako tvého potencionálního přítele ohodnotil?"

„Tak si to vezmeme všechno postupně. Jídlo: perfektní. Místo: bez chyby. Program: dokonalý. Tvůj přístup: moc hezký. Takže tak..." Louis se zamyslel a napínal tak cíleně Harryho. Ten byl z jeho rozhodnutí vážně nervózní. Přeci jen se o Louiho snažil a tak ho nepotřeboval odradit.

„Osm z deseti." pokrčil nakonec Louis rameny. Harry nakrčil nos a mezi obočím se mu vyrýsovala vráska.

„Proč jen osm, když jsi říkal, že je všechno skvělé?"

„Je to jednoduchý, Stylesi. Všechno bylo dokonalý až na jednu dost zásadní věc. Ten začátek. Tvá cesta autem vypadala spíš jako únos! Vem si, že tě někdo odveze v podvečer do lesa! Bál jsem se!" vyčetl mu Louis hned.

„Ty se mě snad bojíš?" uchechtl se Styles, ale hned nasadil ustaraný pohled.

„Někdy z tebe jde hrůza." pípnul Louis a sklopil pohled k hladině, stále šlapajíc vodu.

„Nemusíš se mě bát, Lou. Vážně ne." Harry připlaval blíž k Louimu a chytil do rukou jeho tváře. „Nikdy bych ti neublížil."

Mám problém-

Upřímně? Nestihnu vydat poslední dvě části včas. Pokusím se psát přes víkend, ale neslibuji nic. Je to komplikovaný, ale to vám pak vysvětlím. Každopádně se máte na co těšit! Část bude dlouhá a tak vám to vynahradím ;)

Díky za pochopení, taky jsem jen člověk