jenom jeden týden /MINSUNG/

21 || end

jisung's pov

Procházel jsem  tmavou místností ve které by se normálně tančilo, dnes se tady ale slavilo naše vítězství na soutěži a taky konec školního roku, který má nastat ve středu, tedy za pár dní. 

Rozsvícený mobil ležící na stole mi říkal, že je přesně 3:51 a podle toho to tady i vypadá - Felix s Binem ležící na gauči v objetí, Chan s japonskou whiskey v ruce v domění, že Seungmin, který skončil s koláčkem na hlavě, je postel, Hyunjin povídajíc ve spánku o tom, jak má Kevin špatný smysl pro módu, Jeongin spící na stole s otevřenou pusou a Minho...Minho byl vzhůru a seděl v rohu hned vedle jeho matrace.

,,Ji? Ty ještě nespíš?'' ozval se zmíněný Minho, ten Minho, jemuž se chystám říct, co k němu cítím.

Zavrtěl jsem hlavou a přišel jsem k němu. Sedl jsem si na matraci a nervózně jsem si skousl ret, jak už tomu mívám zvykem.

,,Minho?'' zašeptal jsem tiše. ,,Hmmm?'' ,,Víš...já tě mám rád.''

Takhle na rovinu jsem mu řekl všechno, co jsem mu chtěl říct od té doby, co mi před měsícem pomohl s mojí tragickou matikou. 

,,Jasně, já tě mám rád taky, kámo. Tys fakt hodně pil.'' zasmál se chlapec, ale já se zamračil.

 ,,Ty to nechápeš, Minho. Mám tě rád...myslím tím...ehm...můžeš mě za to nesnášet, vykopnout, je mi to jedno. Miluju tě.'' koukal jsem do země a hrál jsem si se svými prsty. Očekával jsem všechno možný, ať už výsměch, nebo podání prášků na spaní, ale ne to, že jeho prsty mi zvedly bradu tak, abych se na něj díval. ,,Jisungu...proč bychom tě vykopávali. Navíc..'' jeho rty se přitiskly na mé a já málem omdlel z těch divnejch emocí všude kolem. Odtáhli jsme se od sebe. ,,Tě miluju taky.'' usmál se a znovu mě přitáhl do polibku. Vznesl jsem se na obláček, kolem mě lítaly víly a jednorožci a já se cítil jak v nebi.

,,Tyvole, proč je tady takovej příšernej randál?'' ozval se najednou Seungmin z opačného rohu místnosti a kapesníkem si setřel polevu Hwallova koláčku z hlavy. Když uviděl nás dva, nezajímající se o svět kolem, plácl se do čela a znovu se opřel o pohovku. ,,Ou. Tak si to..ehm..užijte?'' vyhrkl a fejkově usnul.

Ráno jsme byli pořádně vyslýcháni, ale tam to samozřejmě nekončilo a pozdějc jsme udělali druhou párty, tentokrát na oslavu nás dvou. Ta se přerušila po tom, co do tanečního studia přišel Hwall představit Felixovi svýho psa a párty se ještě zdvojnásobila.

S kocovinou a bolavým zadkem jsem s Minhem o den později přišel domů a nevyhnul jsem se vystěhovanýmu domku a papírkem od mojí mámy. 

Ahoj, Ji. Odjela jsem včera večer, hlavně tady nic nerozbij a dávej na sebe pozor. Máma.

P.S.: přijdeš mi někdy ukázat toho svého kluka?

Ucítil jsem Minhovy ruce kolem svého pasu a usmál jsem se.

 ,,A to jsi říkal, že to byl jenom jeden týden.'' políbil jsem ho na tvář a chtěl jsem si dát facku, jak příšerně blbej a naivní jsem byl. Mám kámoše, skupinu, (aspoň na chvilku) svůj vlastní barák a hlavně toho nejlepšího přítele na světě. Čím jsem si to sakra zasloužil?

THE END.