Deník středoškolačky

Část 2 První den v novém domově.

  Když jsem si konečně přestěhovala všechny svoje věci do pokoje a vybalila je, bylo pozdě a tak jsem si šla lehnout, při čemž jsem se v noci často budila díky tomu, že mi bylo prostě horko. Probudila jsem se odkrytá a jen v tílku a spodním prádle, jak jsem se přes noc odstrojila. Proto jsem se okamžitě šla trochu zkulturnit, což znamenalo sprchu, veškerou hygienu, rozčesat si křiklavě červené vlasy do půl zad a obléct se. To znamenalo, že jsem našla oblečení, ve kterém jsem se neškvařila za živa a zároveň jsem v něm nebyla uplně nahá. Zvolila jsem tedy bílé tílko a světle modrou minisukni. Kolem pasu jsem si zapla černý pásek, který ladil se zdobením na sukni a na nohy jsem si nazula tmavé balerýny. 
   Po svém půlhodinovém parádění v pokoji jsem se šla nasnídat. To znamenalo, že jsem si vzala jogurt, nasypala do něm cereálie a zamíchala. Mamka i s Kevinem už byli v práci, nebo spíš si jí hledat. To byl  důvod, proč jsem se snídaní nespěchala, a když jsem dojedla tak jsem si vzala batoh a vyrazila do nové školy, která byla nedaleko od našeho nového domu a tak jsem šla pěšky. 
   Po pěti minutách chůze jsem konečně došla ke škole. Na parkovišti nechybělo nic od od obyčejné Škody Felicie po zářiví Ford Mustang Shelby GT z roku 2006. Nejvíc, ale vyčníval Peguot 206 s lebkou na kapotě, která měla mezi zuby růži. 
   Nepříjemné mi přišlo jak na mě všichni zírali. Jako na exota. Jako by říkali "Ona jde pěšky? Co to má na sobě? Jak může mít něco takovího na hlavě?". Takoví pohledy mi lezli krkem a tak jsem šla radši dál a snažila je ignorovat, zahlédla jsem, jak ze zářivého Peguotu vystupuje nějáký kluk. Podíval se na mě skrz sluneční brýle, když si bral věci a drbal se ve svích uhelně černých vlasech. Nebyl to, ale tak zvědaví a trochu nenávystný pohled. Jenom zvědaví, a když viděl, že jsem mu opětovala tak se pokřiveně usmál. Tohle na mě vždycky fungovalo, ale teď až moc silně. Radši jsem sklopila obličej rudý jak rajče a šla dál.
   Když jsem došla do učebny, do které mě nasměrovali 2 učitelé a 4 plánky školy, které byli na školních nástěnkách, tak jsem si sedla do zasních lavic, abych na sebe moc neupozorňovala a zdálo se, že to funguje. Do lavice vedle mě si sedla jedna blondýnka menší postavy a modrýma očima. Vypadala vesele a přátelsky a taky se tak zachovala, sedla si čelem ke mě a usmála se.
   "Ahoj, ty jsi ta nová že? Anabell...?" byla si nejistá, jestli se tak opravdu jmenuji.
   " Jo, Ahoj" oplatila jsem jí úsměv.
   "Jsem Emily, ale můžeš mi říkat Em" usmála se a podala mi ruku a tak jsem si s ní potřásla rukou a usmála se taky. V tu chvíli se zazvonilo a tak jsem si sedla rovně a dala si pár pramínků vlasů za uši. Hodina utekla rychle. Učitelka, kterou jsme teď měli na dějepis byla milá a mě sympatická. Nevyvolávala mě, aby jsem se představila a radši jen řekla moje jméno a pokračovala v přednášce z hodiny, kdy jsem tu ještě nebyla. 
    Druhá hodina uběhla stejně rychle a takhle to šlo až do oběda, kdy jsem si sedla spolešně s Em a jejími přáteli, mezi kterými byl i její kluk Michael, který se k ní dokonale hodil. Taky se trochu podobal elfovy a měl vlasy špině blonďaté. Vypadali vedle sebe roztomile. Už jsem si představovala jejich elfí dětičky a jak střílí lukem a šípem. 
   Zahlídla jsem i toho kluka s uhelnými vlasy. Tentokrát neměl sluneční brýle a vypadal jako anděl. Měl smaragdové oči a tvář, která se hodí spíš na titulní stránku časopisu s módou. Byla jsem si jistá tím, že by si o mě ani neopřel kolo, ale když jsem se zrovna snažila jíst a neprohlížet si ho tak jsem zaslechla Em jak se chychotá a špitla mi do ucha "Sam na tebe zírá"  a tak jsem se na ní dost nechápavě koukla.
   "Kdo?" hned jsem se ptala a ona kývla ke stolu toho kluka, co jsem si ho před chvílí prohlížela. Koukla jsem se na něj a on se pousmál, tak jsem se koukla jinam a snažila se nečervenat.
   Po odpolední hodině jsem šla domů, a když kole mě projíždělo auto s lebkou na kapotě tak bych mohla přísahat, že se na mě Sam skrz okýnko usmíval. Snažila jsem se to ignorovat a tak jsem sklopila hlavu a zrychlila. Došla jsem domů a šla hned do pokoje si udělat úkoly. Sedla jsem si na okno, dala si sešit do klína a začala si dělat úkoly. Trvalo mi to celý večer a po večeři s mamkou a nevlastním otcem jsem se šla vysprchovat a spát. a takhle proběhl můj první den ve Phoenixu.