Deník středoškolačky

Část 9 výkupné č. 2

Těsně před půl jednou se vydal starší muž na určené místo spolu se mnou jako s rukojmí. Bylo ale zvláštní že si tam sedl spolu se mnou a i přes to, že mi držel zbraň u zad, objednal mi pití. Zvláštní na únosce, že? Ostatně přesně v jednu hodinu jsem si oddechla, když jsem viděla Sama jak nese balíček s penězi. V tuhle chvíli jsme nebyla tak vyděšená i přes to, že mi zbraň mířila do zad. Sam mě jen viděl a hned dal peníze na záchodky a stoupl si k pultu jako normální člověk. Muž co mě unesl šel spolu se mnou k záchodům a vešel se mnou na pány, pak si zkontroloval peníze a šel se mnou pryč. Nepustil mě, ale zase mě nabral do auta a odjel spolu se mnou. Začala jsem se klepat jako před tím. Zavázal mi oči a odvedl zpátky do tmavé vlhké místnosti. Posadil mě znovu před televizi a oddělal mi pásku z očí, znovu mě natáčel. "Přečti to" poručil znovu a držel mi pistoli u hlavy a tak jsem začala číst. "Green mane, jestli se teď koukáš tak budeš vědět, že... že jsme si vyzvedli peníze, ale byla to jen záloha. Chceme dalších 9 000 000$. A Žádný podrazy, jinak je p... po ní" zase se mi klepal hlas. Vypli to a hned poslali do televize. Hned to tam jelo a asi po čtvrt hodině oba únosci spadli společně na zem, lekla jsem se. Ohlédla jsem se a kolem jejich nohou byli plazyvé roztliny. Koukla jsem se odkud vedou a byli to dvě okna ze sklepa ve kterém jsem byla, rozzářili se mi oči, ale to se změnilo, když dovnitř vlezli policisté, které sem dovedla Samova sestřička, a jeden z únosců mě střelil zbraní do břicha. Kris se ke mě hned rozeběhla a rozvázala mě. Hned potom se sem dostala oknem Samova máma a pomohla mi na nohy. Držela jsem se za ránu a občas naříkala. Opravdu to bolelo. Sam pomohl policistům svázat ty dva únosce a hned přiskočil ke mě. "Ann... co je ti? Kdo ti to udělal?" vyděšenej hlas. "Je to jen škrábnutí. Jsi v pořádku?" to bylo to jediný co mě zajímalo. "Ne, nejsem. Jsi postřelená Ann. Musíš do nemocnice" jenom jsem přikývla, vzal mě do náruče a vzletěl. Ještě nikdy jsem ho neviděla takhle rozrušenýho a vyděšenýho. Doletěl do nemocnice a předal mě lékařům jako Sam. Hned mě vzali na sál a uspali mě. Zdál se mi krásný sen. Já a Sam a malinkatej chlapeček pomáhájíc květinám růst. Louka a zářící slunce, uprostřed jezírko. Byl to opravdu sen. Dlouhý sen.