Friend》Chensung [ ✔ ]

『5』

    ,, Proč se Chenle objevil právě mně ? " zeptal jsem se na otázku, která mě zajímala nejvíce.

,, Hmm... " zamyslel se.
,, Může tu být mnoho věcí, ale nejčastěji to bývá, že pozůstalá duše je propojená s živým, kterému se ukazuje. " odpověděl.

,, My se ale do té doby neznali. " poznamenal Chenle.

,, I tak tady může být něco co vás spojuje. " řekl Haechan a oba dva si nás prohlédl.
,, Hodí te se k sobě. " usmál se.

,, Haechane ! " šokovaně jsem ho okřikl.
,, Vždyť Chenle je z části mrtvý. " poznamenal jsem velice zřejmý fakt.

,, I mrtvý jsou lidé. " podíval se mi přímo do očí. Náš oční kontakt ovšem přerušil a věnoval se Chenlemu.
,, Mohu vědět proč jsi udělám to co jsi udělal ? "

,, O tom bych radši nemluvil. " sklopil pohled.

,, Proč ne ? " nedal se Haechan.

,, Je to strašná volovina, když nad tím teď tak přemýšlím. " uchechtl se.

,, Volovina to určitě nebyla, když si se kvůli tomu zabil. " namítl Haechan a chytil ho za ruku.
,, Cítím spoustu emocí-

,, Ty dokážeš zjistit co cítí jen díky tomu, že se ho dotkneš ? " přerušil jsem ho s nadzvednutým obočím.

,, Ano. " přikývl.
,, A byl bych rád, kdyby jsi mi do toho nekecal. " zamračil se na mě.

,, Pardon. " omluvil jsem se a už byl zticha.

,, Děkuji. " vydechl a zase se začal věnovat Chenlemu a jeho pocitům.
,, Jelikož se to nestalo tak dávno, můžu zjistit co vše jsi v ten den cítil. " vysvětlil nám Haechan.

,, Tak jo. " Chenle teda svolil.

,, Cítím... Smutek, ale taky zlost. " Haechan nakrčil obočí.
,, Něco tě ranilo, psychicky ranilo. Něčí ztráta ? "

,, Ano. " potvrdil mu to Chenle.
,, Myslím, že to stačí. " chtěl vytrhnout svou ruku z Haechanova sevření, ale můj kamarád ho pevněji stiskl a nehodlal pustit.

,, Byl to tobě někdo blízký, s kým jsi zažil nádherné věci. " pokračoval a Chenle nevypadal moc nadšeně, ale spíš, že se každou chvíli rozbrečí.
,, Byl to tvůj přítel. "

,, Jmenoval se Kun. " prozradil nám jeho jméno a vytrhl ruku z Haechanova sevření. Konečně se mu to podařilo.
,, On byl úžasný. Staral se o mě a celkově mi s ním bylo moc hezky. " smutně se pousmál.

,, Tak co se stalo ? " zajímal jsem se.

,, Byli jsme zasnoubení a já si naivně myslel, že to znamená, že spolu zůstaneme navždy, ale načapal jsem ho jak mě podvádí v naší společné posteli v našem domě. " utřel si tváře.
,, Díky tomu jsem zjistil, že mě podváděl už ze začátku našeho vztahu a to jen proto, že jsem se sexem chtěl počkat až po svatbě. "

,, To je kretén. " zamračil jsem se.
,, Vždyť už jste byli zasnoubení. "

,, Já vím, ale dělal to už od začátku našeho vztahu, jak už jsem řekl. " koukl na mě.
,, Nejhorší ale bylo, že mě podváděl s mým bratrem, kterému jsem ve všem věřil. "

,, To mě moc mrzí. " nevěděl jsem co jiného na to říct. Upřímně jsem se nikdy v takové situaci neobjevil, a tak jsem nevěděl jak na to reagovat.

,, Nemusí, řekl bych, že jsem teď na lepším místě. " opět se smutně pousmál, ale slzy mu nepřestávaly téct po tvářích.

,, Myslím, že vím proč jsi stále tady. " ozval se Haechan, který doteď jenom seděl a poslouchal Chenleho každé slovo.

,, Proč ? " zeptal jsem se namísto Chenleho, protože jsem byl hodně zvědavý.

,, Zjistil jsi, že láska, kterou jsi měl, nebyla práva a umřel jsi s pocitem, že tě nikdo nemiluje. " řekl nám co pochytil z vyprávění.
,, Hledáš tady pravou lásku. "

,, Pravou lásku ? " podivil se.
,, Proč jsem se teda objevil u Jisunga ? " položil další otázku, která napadla i mě.

,, Říkal jsem, že duše bývá propojena s živým. " podíval se na mě.
,, Tyhle dvě věci spolu souvisí, tím jsem si jistý. "

,, Jako to, že on hledá pravou lásku a my jsme tím nějak spojení ? " nadzvedl jsem obočí.

,, Přesně tak. " potvrdil mi to.
,, Buď mu máš pomoct najít pravou lásku nebo-

,, Jak mohu mrtvému najít pravou lásku ? " nenechal jsem ho domluvit a vyslovil svou otázku, která zní naprosto šíleně.

,, Na to ti bohužel nedokážu odpovědět. " řekl mi Haechan.

,, Bezva. " vydechl jsem.

,, A co když zůstanu tady ? " zeptal se Chenle.
,, Vždyť na zemi žije spousta duchů, tak mohu i já, ne ? "

,, Teoreticky ano. " přikývl.

,, Tak to máme vyřešené. " zvedl se od stolu.
,, Děkujeme moc za pomoc, ale už půjdeme. " podíval se na mě a následně šel ke dveřím.

,, Děkuji a měj se. " také jsem se od stolu zvedl.

,, Není vůbec zač, moc rád jsem pomohl. " pousmál se.
,, Doufám, že se brzy uvidíme. "

,, Určitě. " úsměv jsem mu oplatil a šel za Chenlem, který už stihl vyjít ven z domu.
,, Chenle ! " zavolal jsem na něj, aby na mě počkal.

On se ovšem nezastavil ani nezpomalil, a tak jsem ho musel vyloženě doběhnout.

,, Hej. " chytil jsem ho za rameno.
,, Jsi v pořádku ? " otočil jsem ho čelem k sobě a uviděl tak jeho zaslzenou tvář.

,, Ne. " zakroutil hlavou.

Pevně jsem ho objal.
,, Moc mě to mrzí. " začal jsem ho hladit po zádech.

,, J-já ho o-opravdu moc m-miloval. " objetí mi oplatil a plakal mi do ramene.

,, On si tvou lásku nezasloužil. "

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Už víme proč Chenle spáchal sebevraždu...

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere